Přednovoroční projev admina Paralelních listů

Délka textu: Článek přečtete zhruba za 8 minut.

Dámy a pánové, vítejte u patrně nejnudnějšího článku na Paralelních listech v éře jejich existence. Nijak se netajím faktem, že tento text vzniká několik dní předem, a že je reakcí na projev prezidenta, který jsem zatím neslyšel, ale mám tak nějak určitou představu o jeho obsahu, neboť pan prezident se obvykle pohybuje v oblíbených kruzích marastu, a jen omylem zabloudí do tématu, které nesmrdí patosem lži, populismem a prospěchářstvím.

Také se trochu podíváme na to, kdo za Paralelními listy stojí. Řada z vás (zejména ti, kteří by nás rádi smazali z povrchu zemského) marně pátrá po tom, kdo jsme. Je milé, když nám pak screenují informace z whois, odkud nic nezjistí a vztekle okolo sebe rozhazují zlomené pastelky, protože tímto krokem začíná i končí jejich schopnost ověřování informací. Ne. Kdo jsme se ani tentokrát nedozvíte. Bude to spíše o historii a motivech. Rád ale i nadále budu podporovat jakoukoliv teorii o tom, kdo si myslíte že jsme. Především proto, že jsou mylné.

Byl jsem dost možná stejný, jako někteří z vás. Nerozuměl jsem niancím a okolnostem. To mi však nebránilo v tom, udělat si vlastní názor bez toho, abych znal pravdu. Žertoval jsem díky své nevědomosti o tématech, protože jsem tím skrýval svůj neopodstatněný strach. Byl jsem tím, co je dnes nazýváno jako hrdý vlastenec.

Oproti takzvaným spasitelům národa mě však dělil zásadní rozdíl. Pokud jsem něčemu nerozuměl, nebál jsem se zeptat. Pokrytecky se domnívám, že jsem poměrně odolný vůči manipulaci, což vedlo jen k dalším otázkám bez kloudné odpovědi. Když se pak po zádech strachu a demagogie začal drápat vzhůru Tomio Okamura, došlo k zásadnímu zvratu. Díky mému přístupu jsem byl nazýván sluníčkářem a vítačem. Podotýkám, že nesouhlasím s rétorikou, aby Česká republika přijala statisíce uprchlíků. Na stránku druhou jsou to právě vlastenci, kteří si sami určili, na jaké straně barikády chtějí abych stál. Tomio se díky tomu stal mým oblíbeným terčem. Z obsahu je to myslím si dostatečně zřejmé. Domnívám se, že toto je ale příběh mnohých z vás.

Ač vnímám Havla jako nejlepšího polistopadového prezidenta, havlista nejsem. Havel byl jen nejlepším prezidentem ve srovnání s parodiemi, které po něm následovaly. Byl jednoduše nejlepší proto, že se nenašel nikdo, kdo by dokázal Havlův poměrně dosažitelný stín překročit.

Namísto toho se stal prezidentský mandát a vlastně celý politický aparát manýrem klaunů, prospěchářů a v neposlední řadě módní záležitostí, protože znakem skutečného bohatství je schopnost dostat se do politiky. To celé pod inkarnací První republiky, se kterou sice myšlenka nijak nesouvisí, za to ale vznikají různá uskupení, která na ni svým názvem odkazují.

Osobně spatřuji v éře současného prezidenta Zemana určitou paralelu s Hindenburgem a Hitlerem. Ovšem s tím rozdílem, že Hitlerů máme na šachovnici hned několik a Hindenburg je sice senilní, ale u moci se udržet chce, a proto jde s nebývalou okázalostí na ruku všem těm Konvičkům, Bartošům a Okamurům.

Chmurná doba nám dokazuje, že mýtus nacismu není sto let stará historie, ale toto zlo v lidech přetrvává a vyčkává na vhodnou chvíli, aby mohlo znovu růst. Zároveň nám dokazuje, jak mohou morální hodnoty národa hnít, pokud nejsou dostatečně kultivovány. Před 28 lety bylo nemyslitelné, aby byl pojem vlastenec spojován s čímkoliv proti lidskosti. Před necelými třiceti lety bylo nemyslitelné, aby byl humanismus odsuzován jako věda. A přesto se tak dnes děje. Dnešní doba nám totiž ukazuje, že vyhrožovat někomu kulkou je vlastně jen běžný slovní obrat, kteří mnozí využívají denně bez ohledu nad tím, aby se zamysleli nad jeho významem.

Domnívám se, že fáze strachu již vyprchala a nahradila ji celková otupělost a apatie, která se jen veze na původní morálce. A to je důvod proč tato stránka vzniknula. Doba vysvětlování a omlouvání by měla být u konce. Kdo chtěl změnit názor měl k tomu dostatek příležitostí. Namísto toho jsou do očí bijící argumenty označovány za lži a znalost problematiky je vykládána jako vlastizrádství.

Znovu mi to připomíná citát jedné z největších zrůd historie lidstva, který je až děsivě pravdivý i téměř po sto letech.

„Lidi lze vždy přimět k tomu, aby poslouchali své vůdce. Je to snadné. Stačí jim to prodat tak, že jsou napadeni, a odsoudit pacifisty za nedostatek vlastenectví a za vystavování země nebezpečí. Funguje to naprosto stejně v jakékoliv zemi.“

Hermann Göring

I nadále jsem názoru, že národ, který si neváží demokracie a nepečuje o ni, by neměl mít právo luxusu v ní žít. Jediným způsobem, jak proti demagogii a lidské hlouposti bojovat, je dnes možnost vytáhnout ji na světlo a ukázat na ni veřejně. I toto dělají Paralelní listy.

Chci poděkovat Zdenku Kubíkovi, který ačkoliv tyto řádky pravděpodobně číst nebude, byl to on, kdo mě přivedl k myšlence fekal marketingu. V neposlední řadě chci poděkovat i vám, protože jste to vy, kdo nám dává sílu v naši práci. Rostoucí počet lidí na stránce nám dává mizivou naději že to, co děláme není nadarmo. Že v tom, co děláme nejsme sami. Že Česká republika snad není ještě ztracený případ, jakým se ještě před pár lety zdála.

Autor příspěvku: Parzival

Maskot Paralelních listů. Ajťák, grafik, PPC-Ninja a autor placený Sorosem s konexemi na Kalouska. O poledních pauzách chodí po ulicích města, hladí děti po vláscích a kolemjdoucím rozdává květiny. Mezi sedmou a osmou večer roní černé perly a ve volných chvílích léčí pohledem rakovinu.