Délka textu: Článek přečtete zhruba za 6 minut.
Že je Evropská unie Židy provozovaný, vlastizrádný, a především nestabilní ekonomický projekt, jsme tušili už dávno. Opakovaně jsme publikovali nevyvratitelné důkazy o tom, že Evropská unie to s námi rozhodně nemyslí dobře. A převzala snad nějakou z našich varovných zpráv mainstreamová média placená Bakalou? No ovšem, nepřevzala. Tak tady to máš, národe český! Evropská unie zakáže pivo v tradičních dvoulitrových plastových obalech. Unie přitom opět vrtí psem. Důvodem není ekologie, ale strach z rostoucího kurzu plastových víček!
Sám iniciátor takzvaných “plastových válek”, víčkobaron Tomio Okamura, přitom pořádal veřejné sbírky na plastová víčka již před několika lety. Není však známo, jak s naspořeným pokladem naložil. Za několik set tun plastových víček totiž podle daňových přiznání strany Úsvit a SPD vložil na humanitární účely pouze 11.258 korun. (Jisté je, že Tomio Okamura přestal vykupovat plastová víčka počátkem roku 2017. Zřejmě měl nasysleno už dost.) Jako pravděpodobné se zdá být, že byla plastová víčka uskladněna na tajném místě a Tomio Okamura se svými nejvěrnějšími vyčkával, až hodnota této měny začne růst. Evropská unie si samozřejmě uvědomila příliš pozdě, že s plastovými víčky může mít stejné mrzení jako s Bitcoiny. S tím ale nepočítali ani přední světoví ekonomové. Dokonce ani nejlepčejší ekonom a ekolog Václav Klaus první neočekával tak drastický vzestup hodnoty selektivního druhu odpadu.
Tomio Okamura v jednom ze svých legendárních výlevů (2015). První dvě minuty informuje o tom,
že italský Milán obsadili migranti a odsunuli původní obyvatele do vyhnanství.
Následuje reklamní spot, ve kterém Tomio nabádá své voliče ke sběru víček.
Plastová víčka mají s Bitcoinem mnohem více společného, než by se na první pohled mohlo zdát. K jejich získávání je v obou případech vynaloženo značné úsilí v takzvané těžbě. Zatímco movití majitelé tepláren těží své Bitcoiny na drahých hardwarových kombajnech, těžba plastových víček bývá náročnější. (Poznámka redakce: Takzvaná “teplárna” je většinou počítač v hodnotě stovek tisíc korun, který kromě vašeho panelového 1+1 dokáže vytápět i okolní bytové jednotky v paneláku. Zpravidla je takový přístroj obsluhován pirátem.) Hlavní rozdíl v těžbě plastových víček spočívá v tom, že oproti Bitcoinům musí být těžena manuálně. Navíc plastová víčka měla až do nedávna nízkou nominální hodnotu a hordy těžařů se přehrabovaly odpadky s vidinou humanitární pomoci nebo mrzké almužny.
Záhy také vznikl termín, díky kterému bude možné obě umělé měny oddělit. Zatímco Bitcoiny spadají do kategorie “kryptoměny”, plastová víčka dokázala v názvu vystihnout intelekt těžařů, a proto se v Evropské unii pro víčkové hospodářství ustálil název “kriploměna”.
„Může to být ekonomická katastrofa!“ rozpovídal se k problematice kriploměny komisař Evropské unie Moser Tfuj Thajksl. „Zatímco Bitcoiny mají omezené množství, které je možné vytěžit, pro plastová víčka neexistuje žádná možnost regulace. Navíc jste za každou konzumaci pitíčka z plastové láhve odměněni víčkem. Láhev zahodíte, ale víčko si strčíte do kapsy, kde pozvolna nabývá na hodnotě! A v tom je právě problém! Hodnota jednoho plastového víčka za poslední tři roky vzrostla téměř o 70 %! Žádná jiná světová měna tak strmě nestoupá, přitom zdroj víček je takřka neomezený.“
V tomto případě je naprosto pochopitelné, že Evropská unie musí zaříznout PVC jako komoditu, ze které je potenciálně možné vyrábět plastová víčka. Na východě Thajska byly totiž objeveny už první továrny, které přešly z padělání značkového oblečení na padělání víček. Plagiáty, které jsou zpravidla odlévány ze záchodových prkének a gumových kachniček, jsou přitom velmi kvalitní a směnárny si zpravidla nevšimnou, že se jedná o padělek. Částečně také proto, že žádný zákon nevyžaduje, aby byla plastová víčka opatřena šarží, sériovým číslem a letopočtem výroby. Samotná evidence finančními úřady je takřka nemožná, proto této měny začaly zneužívat drogové kartely, které nedůvěřují nejistému kurzu Bitcoinu.
„Pokud se nám nepodaří zakázat plasty a nahradit je hůře zpracovatelným materiálem, může se stát, že víčková krize rozdrtí nejen Evropskou unii, ale postupně celý měnový systém. Škody na světové ekonomice by mohly mít nedozírné následky!“ uzavírá Tfuj Thajksl.
