Vidle, sláma a hnůj

„Pojď ven.“ Takhle se řeší spory podle SPD. Buranské? Bezpochyby. Šokující? Ani ne. Být šokován nevhodným chováním poslance Volného, je asi jako být překvapen, když vám vykradou dům, protože jste nezamkli a na sociální síť napsali, že jedete na dovolenou. Ovšem můžeme zase říci, že co člen SPD, to unikát. Žádný hendikep se neopakuje dvakrát. Mohlo by se zdát, že je tento text zaměřený proti konkrétnímu jedinci, ale není tomu tak. I když je pan Volný živoucím exemplářem toho, jak to zde může za chvíli vypadat, budeme-li takové chování tolerovat, protože přece budou volby a ono se to snad nějak možná vyřeší. To, že byl někdo zvolen ve volbách, byť demokratických, ještě neznamená, že se může celé volební období chovat, jak se mu zlíbí a zaštiťovat se mandátem voličů. Tedy vlastně může, ale musí být připraven snášet kritiku a nést následky svých činů.

Co si pamatuji, tahle se naposledy řešily spory na základní škole, odkud to nejspíš pan Volný jakožto tělocvikář převzal. Když se ve třídě objevil nějaký spor, následovala odpolední konfrontace na sídlišti v blízkosti školy. Tehdy to byla veliká událost a příjemné zpestření jinak nudných dní. Aktéři si vyměnili maximálně pár šťouchanců a vítězem byl ten, který znal více vulgarismů. Skoro všichni jsme z toho tak nějak vyrostli a naučili se řešit problémy jinak než siláckými řečmi. Avšak najdou se mezi námi i tací, kteří i v dospělosti své spory řeší výhradně pomocí vulgarismů, urážek a dokonce i násilí. Jejich jediným příspěvkem do diskuze bývá většinou věta: „Drž hubu, než ti ji rozbiju, pičo!“, poté už následují argumenty v podobě pěstí a kopanců. Spojuje je nevybíravé chování, láska k alkoholu a všeobecná nasranost na svět, protože se cítí odmítnutí a nepochopení společností. Za jejich problémy může vždy něco nebo někdo jiný. Uprchlíci, cikáni, učitelé, rodiče, bývalí spolužáci… vyberte si. A právě tento styl ze čtvrté cenové přinesl v pátek do Sněmovny pan Volný. Ve svém projevu hodil vinu za činy pana Baldy na kolegy poslance a zároveň je obvinil z ohrožování bezpečnosti země. Není tedy divu, že zatímco většina národa zírá na záběry ze Sněmovny s ústy dokořán, tito lidé souhlasně přikyvují, protože se přece za ně někdo konečně postavil. Někdo se za ně bije. Za jejich zájmy. Za právo na šest piv a krabičku cigaret během pátečního večera.

Jak se zdá, pan Volný je na své nevybíravé chování patřičně hrdý. Sám sebe potom považuje za drsného fightera, bojovníka za pravdu. Převzato z Fb.com/SPDmoravskoslezsky

Někdo by si snad mohl myslet, že poslanci Volnému jen přeskočilo a později se za svá slova omluvil. Ne, neomluvil. Stojí si za nimi, protože se přeci bil jako lev. Bil se za svou pokřivenou pravdu, kterou si sám utváří ve své hlavě. Sám sebe má za svatého bojovníka, takřka dokonalého chlapa. A ono to definici chlapa splňuje, alespoň podle něj. Naprostá absence sebereflexe, prázdná slova, neschopnost uznat chybu, obří ego, urážení svých oponentů. To nejsou vlastnosti „chlapa“. To je maloměšťáckost. Pomyslnou třešničkou na dortu je následné dohadování s místopředsedou, který jeho projev ukončil, protože vypršel čas. Nechybělo ani obvinění ze zkrácení dvou minut, které jednací řád vyhrazuje na faktické poznámky. Jsem si naprosto jistý, že by to byl právě pan Volný, který by se vztekal, pokud by někdo jiný žádal předsedajícího o čas navíc. K dokonalosti už chybělo, aby se pan Volný začal rozčilovat, že je cenzurován, což jak víme, umí poslanci z SPD velice dobře. Jak se zdá, jejich představa svobodného projevu je taková, kdy budou moci v médiu přednést svůj názor a nikdo je nebude moci konfrontovat. Když to náhodou někdo udělá, začnou se ohánět právem na vlastní názor a kolem sebe kopat. Od toho si můžou psát statusy na sociální sítě a vystupovat v diskuzních pořadech na TV Barrandov. V každém jiném médiu ovšem musí počítat s tím, že moderátor je jejich oponentem a ne obyčejným přitakávačem. K Volného výstupu v České televizi se snad ani vracet nemusíme. Už tam se předvedl jako člověk, který zřetelně odmítá respektovat mantinely slušného chování.

Není třeba dalšího komentáře, pan Václavík to vystihl trefně.

Tato událost v Poslanecké sněmovně je naší nelichotivou vizitkou. Pokud budeme neustále posouvat pomyslné mantinely, co přijde dále? Budou tyhle výpady a výkřiky do tmy brány jako něco, s čím musíme počítat, protože se budou určití jedinci schovávat za svobodu slova? Dojde snad k reálnému fyzickému střetu? Oblek, budova nebo snad společnost z vás decentního člověka neudělá, k tomu je potřeba něco více. Jako příklad uvedu charakter a určitou pokoru. Pokud toto nemáte, můžete třeba jezdit v autě za dva miliony, bydlet v luxusní čtvrti a mít oblek na míru, avšak stále budete hulvátem. A speciálně pro pana Volného: I když si ten titul nacpete na zvonky, na schránku, pojmenujete se takto na sociální síti, budete se všude svým titulem podepisovat a ohánět se jím, ani potom k vám nikdo nebude chovat respekt jen na základě akademického titulu. To možná funguje na akademické půdě, kde neoslovení nejvyšším titulem jest hříchem nejtěžším, ale běžní lidé na to neslyší. Navíc když jste v podstatě tělocvikář, odmítáte dát k nahlédnutí vaši diplomovou práci a požadujete peněžní úplatu za její poskytnutí. To je chování ubožáka, který v životě nemá nic, a tak se chlubí alespoň tím jediným, co má – titulem. Ten ovšem nenahradí absenci páteře, svědomí a dalších vlastností, kvůli kterým by k vám lidé mohli chovat respekt. Pohov.

 

 

Autor příspěvku: Malcolm

Celým jménem Malcolm Walter Black. Pochází ze zkumavky ve které jeho rodiče vařili pervitin, je tak permanentně pod účinkem tvrdých drog. Na poličce má Michellinskou hvězdu za vaření pika, zlatou medaili za střelbu do žil a papír potvrzující naprostou imbecilitu. Jeho nejlepším přítelem je Havran se kterým tráví večery v pochybných pajzlech a hernách.