Jak zdebilnit národ (část třetí): Příběh Zdeňka Kubíka

Tak jo. Je to skoro měsíc a možná přišel ten správný čas na třetí díl Debilnění národa. I v tomto případě platí, že se jedná o ucelený text. Pokud jste tedy nečetli první dva díly, na které se bude občas odkazovat, nestyďte se je navštívit a zameškané lekce si dočíst.

Ve třetím pokračování jsem chtěl trochu více do detailu rozpitvat události prezidentských voleb, pak jsem si ale uvědomil, že jsou tu mechanismy, kterými se nás okolí pokouší manipulovat prakticky každý den. Jejich poslání je přitom snadné. Čekat, kdy se někdo chytí. A on se někdo chytí vždy. Vše je otázka toho, co nabízíte a zda je cena akceptovatelná – což je v zásadě základní poučka marketingu.

Už jsme si řekli, že internet je poměrně mladé médium a lidi, kteří se narodili ještě před jeho rozmachem, poznáte poměrně snadno. Mají věk nad čtyřicet let, na prsou se jim honosí placka oblíbené politické strany a hrdě se nazývají vlastenci, ačkoliv jim správný význam tohoto pojmu uniká. Když se jich zeptáte na oblíbenou písničku, vyhrknou na vás Mešitu. A žebříčku TOP10 oblíbených filmů kralují Babovřesky, kterým šlape na paty Kameňák. Utopie, řeknete si?

Best-děkovačka-ever. Klasická kombinace MS-Paintu, urážek a asi „kubíku“ sarkasmu

Jsem pevně přesvědčen o tom, že čtenáři této webové stránky vnímají umělecký počin snímku Babovřesky jako morovou ránu v české kinematografii. Už po prvních deseti minutách sledování získáte nutkavý pocit provést si lobotomii nejbližším předmětem po vaší pravé ruce – bez ohledu na to jak velký nebo tupý je. Ale víte co? Babovřesky se v roce 2013 staly českým nejnavštěvovanějším filmem. A ačkoliv hodnocení filmů Zdeňka Trošky rozmlsanými kritiky na ČSFD za poslední dvě dekády připomíná necenzurovanou verzi hardcore porna 50 odstínů šedi, vždy po návštěvě kina hýkají nadšení fanoušci nad novou povedenou rodinnou komedií. Babovřesky se tak s obratem 86 milionů a návštěvností 650.000 pyšní devátým místem v žebříčku českých filmů promítaných v kinech po roce 1989 (kinomaniak.cz).

Reklama zdarma – Kubík attention whore marketing

Paradoxně není tento úspěch připisován Zdeňku Troškovi, který v posledních 20 letech proslul jako vykrádač sám sebe a jeden z mála lidí na světě, který je schopen na základě hloupého vtipu napsat ještě stupidnější scénář pro celovečerní film. Tou skutečnou postavou v pozadí, která se postarala o to, že film měl vynikající úspěšnost, byl Zdeněk Kubík. Pro pamětníky. Když zašátráte v hluboké paměti do roku 2013, pamatujete si, jak vám přes půlku obrazovky vybíhal podivný znak, který byl použit v názvu stránky „Babovřesky – Nová Komedie Zdeňka Trošky 2013“? A že vám to vyskakovalo na Facebooku setsakramentsky často, že? A taky vás to po čtvrt roce točilo do nepříčetnosti, protože název stránky přetékal do ostatních postů? Tak to je jen jeden z mála šťouchanců do žeber, za kterými Zdeněk Kubík stojí.

.

Zdeněk Troška se za svoji éru propracoval na tomb raidera vlastní mrtvoly.

Postava Zdeňka Kubíka je pro některé důvěrně známá. Pro některé obestřena tajemstvím a pro většinu naprosto neznámá. Svým způsobem je to i díky tomu, že má Zdenda skvělé schopnosti s lidmi nejen manipulovat, ale patřičně za sebou i zametat stopy. Přes veškeré projekty, ve kterých má prsty, je dnes prakticky nemožné najít jeho aktuální fotku. Patřičně okleštěno je i vyhledávání na Googlu, které vám najde všemožné Zdeňky a Kubíky, jen ne toho, kterého hledáte. Po roce 2017 Zdeněk Kubík jednoduše neexistuje. Stáhl se z veřejného života, zrušil profily na sociálních sítích (i když nemám pochyby o tom, že tam někde venku na dobře utajeném profilu je) a jeho činnost je stejně neviditelná jako před rokem 2012, než na sebe práskl, že existuje.

Kdo že je Zdeněk Kubík? Nikdo jiný než průkopník takzvaného „fekalmarketingu“ (jak sám sebe s oblibou nazývá) v České republice. Fekalmarketing ve zkratce znamená, že žádná reklama není dost špatná k tomu, aby nešla využít ve vlastní prospěch. Pokud někdy platilo, že čím více se s hovnem maže, tím více smrdí, Zdenek Kubík se k vám rozběhne opatlaný od hlavy k patě lejnem, aby vás láskyplně objal, podrbal vás na vlasech a strčil vám jeden palec do pusy a druhý do zadku. Pokud se mě ptáte, zda je Zdeněk Kubík génius, bez rozmýšlení řeknu, že je. Hrdě by mohl zastávat funkci doktora Moriartyho, který jako pavouk spřádá svoje sítě (ten popis na něj mimochodem až neuvěřitelně sedí i co se vzhledu týče. Zdenál je totiž tak trochu divnej patron).

Zdeněk Kubík, lev salónů, génius a mašina na ojebávky

Zdenek nedokončil průmyslovou školu, a tak se před revolucí protloukal dělnickými profesemi. Se závanem demokracie začal podnikat prodejem tiskovin a v roce 1994 už mu patřilo deset stánků s knihami v metru. Vzletnou kariéru mu přerušila v roce 1996 dovolená za mřížemi po tom, co v opilosti zabil spolujezdce. Už o rok později ovšem dobývá Šanghaj. Jeho poradenská akvizice sice šla ke dnu, „echt“ made in China botami od Bati, které se šily bez cla a dohledu na severu Číny si ale východní mocnost podmanil. No, když se to všechno posralo a Zdenkovi začalo jít v Číně o život, vrátil se domů a naplno rozjel kšeft s lidskou blbostí, se kterým už pár měsíců koketoval. Zjistil totiž, že se lidé poměrně často uklepnou při zadávání internetových adres. Představte si například, že chcete otevřít Paralelní listy, ale do pole pro adresu naprosto omylem napíšete Parlamentní listy. A namísto relevantního obsahu, který chcete vidět, se vám objeví na monitoru nějaké píčoviny a reklamy. A za zobrazení a klikání na reklamy pochopitelně majitel inkasuje provize. Na jedné takové adrese se tak v té době spuštění Google Adsense dalo vydělat třeba i 100 USD. Pokud byste vlastnili 100 adres, je váš měsíční příjem logicky 10.000 USD. Zdenda si domén během tří let pořídil více než 100.000, což mu zajistilo solidní pasivní příjem.

Dalším zdrojem příjmu, který se mu naskytl při množství domén ve vlastnictví se stal samotný přeprodej domén. Adresu twiter.com koupil například za patnáct tisíc a prodal za čtvrt milionu dolarů. Twitter s jedním T v té době podle informací Zdeňka Kubíka navštívilo jeden a půl milionu lidí měsíčně.

Maskovaný Zdeněk Kubík s brýlemi a parukou v době, kdy ještě vystupoval anonymně jako Jakub Vrána

Píše se rok 2011 a Zdenek přestává dávat pozor na své soukromí. Spíše se dá tvrdit, že dělá pravý opak, a ukazuje světu, v čem všem má prsty. Natáčí o sobě celovečerní film s nákladem dvacet milionů. Film sice prošel kiny bez povšimnutí, přesto o sobě Zdeněk vyklopil pár věcí, které vám přiblíží, jak se protloukal světem. Otázkou zůstává, jak moc se dá samotnému obsahu filmu věřit. Abyste pochopili, základem manipulace je získat si u diváků pocit, že před nimi nic neskrýváte. V tomto případě na sebe Zdeněk práskl, že si v devadesátých letech v Německu přivydělával jako homosexuální prostitut. To je obecně vzato informace, kterou se úplně často nechlubíte. A pak se podíváte na scénář a zjistíte, že namísto s Baťou ve filmu kšeftoval s Číňany s českým křišťálem. A těchto malých lží je tam více. Obsahovou nosností tedy snímek Czech made man může korespondovat jen ve zlomku s realitou a je otázka, kolik si toho tvůrce nechal pro sebe. Koneckonců, film primárně sloužil pouze pro pošimrání vlastního ega. Žádné jiné očekávání z filmu neplyne.


Tento díl neexistuje. Ani tento reupload neexistuje!
V roce 2012 natáčí díl One Man Show s pořadovým číslem 77. Ten ze Streamu ovšem už po půl roce na žádost ČNB zmizel (pálení 100.000 Kč v přímém přenosu úplně neprošlo, přestože to byla „větší zábava, než to poslat na charitu“.) Díl z webu zmizel a nahradil ho jiný pozér, ovšem díky tuposti mnohem větší kalibr, kterým nemůže být nikdo jiný než novinář Jiří X. Doležal.

Jak facebooková stránka Benátská noc fungovala bez Kubíka

Zdenek však odkrývá ještě další karty, tentokrát mechanismy manipulace a již dříve zmíněného fekalmarketingu. První vlaštovkou se stává festival Benátská noc. Velmi rychle zjišťuje, že vyvolat konflikt na sociální síti má stejný efekt, jako byste přetáhli lopatou na ulici náhodného kolemjdoucího. Sběhnou se lidé, začnou si to celé fotit a natáčet na telefon. Někteří se pokusí zasáhnout, ale nemají lopatu. Vy lopatu máte, a tak je přetáhnete taky, což si vyslouží další zástupy čumilů. V tento okamžik si jej všímá i český guru marketingu, webový portál markething.cz, který přispěchal s článkem „Benátská noc je boží, ty kundo!“. A ten jeho reklamní nekampaň nakopnul k hvězdným výšinám.

This Isn’t Even My Final Form!!!

 

Co se osvědčilo na Benátské noci, to Zdenál ještě více vyhrotil během propagace Babovřesk, která by šla velmi snadno popsat jako absolutní brutus. Zde už šla jakákoliv lidskost stranou a Zdenek Kubík v pozici administrátora stránky nemilosrdně kosil lopatou zástupy kritiků, kteří se na stránky přišly vybrečet, že Babovřesky jsou odpad. Scénář byl jednoduchý. Zesměšnit a bloknout. Tak to mají přece jednodušší fanoušci rádi a stádo okolo stránky Babovřesk se začalo rychle rozrůstat a s ní i její hype.

Taková běžná komunikace s odpůrci Babovřesk na Facebooku

Jmění Zdeňka Kubíka v té době dosahovalo hodnoty několika stovek milionů korun. Tehdy někdy si zřejmě uvědomil, že má okolo sebe až moc lidí. Příliš mnoho lidí, které nezná, ale oni znají jeho a snaží se na něm přiživit. Zároveň se v jeho poněkud komplikovaném vztahu objevilo těhotenství, a tak se Zdenek rozhodl zmizet z internetu. A udělal to velkolepě ze dne na den. Poslední zmínka, kterou se mi o Zdenkovi podařilo dohledat, je z roku 2017, kdy zvýšil podíl ve firmě SEDOP Taxi.

Poslední dohledaná fotka Zdeňka Kubíka na internetu (2016)

Vlastnictví taxislužby firmou Czech Real Estate Investment Trust s.r.o. přešlo na 25% podíl s tím, že 75 procent ve firmě na sebe přepsal přímo Zdeněk Kubík jakožto fyzická osoba, která se zároveň stala jediným jednatelem. Firmu vlastní dodnes, což vyvolává pocit, že Zdeněk se stále nachází v České republice. A protože Zdeněk není člověk, který by se nudil, zůstává otázkou, v čem všem má dneska prsty. Někdy bych dal ruku do ohně za to, že se začal věnovat české politice. Ta jediná jistota, která zůstává, je, že sedí na jednom ze svých stovek profilů s alias jako Josef Hranař Novák, MrdkazKrtka, Zdenekkubik10, Jakub Vrána nebo další stovky jmen a směje se.

 

Autor příspěvku: Parzival

Maskot Paralelních listů. Ajťák, grafik, PPC-Ninja a autor placený Sorosem s konexemi na Kalouska. O poledních pauzách chodí po ulicích města, hladí děti po vlascích a kolemjdoucím rozdává květiny. Mezi sedmou a osmou večer roní černé perly a ve volných chvílích léčí pohledem rakovinu.