Čína se pokouší pěstovat pšenici ve vesmíru. Plive kyselinu a nejraději má telecí!

Délka textu: Článek přečtete zhruba za 5 minut.

Novátorským způsobem se pokouší bojovat s hladomorem Čína. Ve vesmírné stanici Shrap-nel na oběžné dráze disku Země testuje růst obilovin, který by měl ve stavu beztíže probíhat podstatně rychleji a produktivněji. Dosavadní výsledky ředitel čínského vesmírného programu Masako Namiru hodnotí jako průkopnické. Nezdá se sice, že by se zvýšila plodivost zrna, v boji s hladomorem však může masožravá pšenice přece jen pomoci!

„Zpočátku jsme se potýkali s určitými nezdary“, vysvětluje Masako Namiru. „Ukázalo se například, že zalévání tekutým dusíkem rostlinám úplně nesedlo. Ale jsou prostě věci, které musíte vyzkoušet, protože to před vámi ještě nikdy nikdo nedělal. S doktorem Jemito Šumafuk, který je přímo na vesmírné stanici, jsme ale některé hypotézy proškrtali a v rámci úspory času a financí přešli rovnou na pravděpodobnější postupy.“

Čínská stanice Shrap-nel na orbitě disku Země

Úspěch se podle všeho dostavil záhy. Ukázalo se totiž, že zrno pšenice ve stavu beztíže kladně reaguje na Savo. Hned, jak vědci uviděli první chapadlo věděli, že jsou na správné cestě ke skutečně průlomovému objevu v geneticky modifikovaných plodinách.

„Nevíme přesně proč pšenice reagovala zrovna takto“, přiznává Šumafuk. „Jisté je jen to, že se nám v genetickém inženýrství podařilo něco, o čem se může kapitalistické Americe jen zdát!“ Jemito Šumafuk patrně reagoval na nedávnou zprávu, o které jsme naše čtenáře také informovali. Geneticky tunový modifikovaný klas pukancové kukuřice zavalil a rozmačkal farmáře, což se ve světě nesetkalo zrovna s pochopením a znovu to otevřelo otázku zdravotní nezávadnosti modifikovaných plodin. Modifikovaná pšenice má, ale zdá se, namířeno mnohem výše. „Jsou to zatím jen několikacentimetrové rostlinky, ale už teď se snaží najít si své místo na slunci. Pravda, s pliváním kyseliny jsme úplně nepočítali, ale doktorka Rip Leyová už stejně hůře viděla a toto byla její poslední mise.“

Rip Leyová těsně před nehodou. Záznam z nebezpečnostní kamery

Kuriozní zároveň je, že rostlinky sice disponují kořínky, kořenový systém ale mnohem více připomíná chapadla. To mimo jiného potvrdila i skutečnost, že pšenice nepřijímá živiny ze země, ale díky ústům. Pšenice tak mnohem více připomíná masožravou rostlinu. „Trochu nás to zaskočilo. Pořád na nás ze skleniček při svačině koukala ta malá hladová očka. Tak jsme jim do sklenice hodili kousek telecího párku a bylo rozhodnuto.“

Geneticky modifikovaná pšenice hladově kouká na svačící doktory

Podle předběžných informací se sice nepodařilo navýšit rychlost růstu ani plodnost zrna, ale masožravá plodina přece jen může v boji s hladem pomoci. Ačkoliv trochu jiným způsobem, než se dalo očekávat.

O nový druh pšenice už projevila zájem Severní Korea, která se s hladomorem potýká dlouhodobě. Plánuje umístění rostlinky do každé rodiny, čímž by se hladomor při správném krmení dal vymýtit během několika měsíců. Stejně tak o pšenici projevilo zájem Rusko, které se pro změnu potýká s hrozícím kolapsem důchodového systému. Zde by se zase mělo jednat o domovy důchodců, kde by se každý kmet staral o svoji vlastní rostlinku. Prý aby jim čas rychleji utíkal.

Paralelní listy jsou nejlepší čtení na hajzl hned po složení osvěžovače vzduchu.
Dej stránce lajk a už nikdy se na něm nebudeš nudit!


Autor příspěvku: Parzival

Maskot Paralelních listů. Ajťák, grafik, PPC-Ninja a autor placený Sorosem s konexemi na Kalouska. O poledních pauzách chodí po ulicích města, hladí děti po vláscích a kolemjdoucím rozdává květiny. Mezi sedmou a osmou večer roní černé perly a ve volných chvílích léčí pohledem rakovinu.