Mára: Andreji, musíme hodit elektřinu do vody a ulovit mediálně paralyzované ryby, které plavou břichem vzhůru, lapají po dechu a čumí na Barrandov se slovy "To je ale vtipný, ladně se pohybující jinoch bojující proti zkorumpované ČT, kéž by si moje vnučka našla dak udatného prince". Ano, Andreji, myslím tím důchodce.
Andrej: A ako to uděláme? Však už jsme použili všecky šarlatánské ťriky. Takový brainwashing nědokáže rozjet ani Horst Fuchs s kuchyňským robotem a sadou nožů zdarma v případě rychlého objednání
Mára: Půjdeš nakupovat do supermarketu a budeš dělat, že je to tvoje běžná rutina.
Andrej: Ale Máro, já ani nevím, kolik sťojí chleba nebo máslo, nikdo som něnakupoval, na všechno mám lidi. Když přijedu v naleštěné limuzíně a vlezu do obchodu pro plebs, budu si připadať ako Pretty woman naruby
Mára: Andreji, na sociálních sítích to bude mít úspěch, věř mi. Lidi neuvidí, že jsi tam přijel s konvojem deseti aut, které zabírají volná místa pro invalidy
Andrej: A ako to budě probíhat?
Mára: Nakoupíš za doprovodu třicetičlenného týmu, před supermarketem odchytneme dvě důchodkyně, sedneš vedle nich s taškou s nápisem "Šetřím" a budeš hrát chudáčka. Hlavně se musíš tvářit jako kdyby ti Kalousek zdražil léky, snížil důchod, profackoval vnuka a přivodil problémy s klouby. Jo a bylo by super, kdybys z té tašky vytáhl potravinu a začal ji ochutnávat. Zkus se trefit do nějaké nemražené, aby to nevypadalo blbě
Andrej: Ale čo když budu mít smůlu a natrefíme na důchodce, kteří nějsou lehce zmanipulovatelní? Jdě z nich strach, majů tvrdé berle
Mára: Pro všechny případy budeš mít za zády inkognito bodyguarda, který svým nenápadným postojem splyne s okolím