Tento díl je příjemným svěžím osvěžením na úrovni vymáchání koulí v ledovém čaji s macerátem z máty. Je v něm vše, co pořádný letní hit potřebuje. Dovolená v Chorvatsku, řízky, pivo a decentní melodie utrpení hraná smyčcem na Achillovu šlachu. Bon Appetit.
Už od září se nás kantoři snažili vystrašit diplomovými pracemi. Z jejich výkladu téhle šťavnaté urban historky nabyl člověk dojmu, že do Vánoc ve čtvrťáku by měl mít člověk diplomku hotovou a svázanou. V ideálním případě by si měl napsat i sám posudky. A od státnic se vyhodit sám. Ale chlebíčky pro komisi rozhodně připravit. Přece je nemůžeme ochudit. Koneckonců to je taky jediná věc, která je na kariéře vysokoškolského pedagoga pozitivní. Kromě občasných příležitostí k sexuálnímu obtěžování. Šťavnatost tohoto sdělení však poměrně rychle vyprchala a místo toho se na pánvi smažil burger propečený na úroveň "Kurva, gratuluji." Samotná představa strašení někoho, kdo před třemi měsíci státnicoval je přinejmenším úsměvná. Studenti zocelení cynismem a syndromem vyhoření se takovému pokusu jen vysmějí a následně se vrátí k předchozí činnosti, kterou vykonávali bez jakýchkoli emocí s kamennou tváří.
Pak přišel květen a znovu se začaly ozývat hlasy, že by již bylo vhodné mít téma diplomové práce, vedoucího, najít si ženu, založit rodinu, zasadit strom, pohřbít dítě zemřelé na jednu z nemocí, proti kterým se dá očkovat a tak dále. V červnu si mě na ulici vyhlídli dva východoevropští bouchači. Ruce mi přeskládali jak kdyby si hráli s Merkurem. Beru, už to začíná být vážné.
V práci panovalo všeobecné nadšení, když jsem se začal vyptávat na možnosti psaní diplomky. Když se někteří kolegové dozvěděli, že chci psát diplomku přímo u nás ve firmě, byli na mě pyšnější, než kdy byli mí vlastní rodiče. Super. Pak se to již začalo roztápět jak čokoláda zapomenutá v kastlíku spolujezdce během letních měsíců. Téma ještě nebyl takový problém. Dostal jsem velice obecně přislíbeno, že něco takového by možná mohlo být. Skvělé, úžasné, dech beroucí. Schvalovací byrokratické kolečko ve mně vzbudilo nutkání se zavřít do zorbingové koule se žiletkovým drátem a nechat se prakem vystřelit z vrcholku Lysé Hory. Opět jen obecné sliby, nejasné formulace, na papíře nic. Míra víry, kterou jsem vložil do toho, že vše nakonec vyjde, by dokázala z jednookého chcípáka Oma udělat znovu velkého Boha.
S velice vágní formulací a slizkým příslibem jsem se v červenci vydal za vedoucím katedry. Poníženě prosit o schválení. Protože takhle se to prostě dělá. Kdo má problém s tím, že občas dostane vyšoustáno do prdele, neměl by chodit na vysokou školu. Pro jistotu jsem maily poslal hned dva. Jakožto ostřílený vysokoškolák moc dobře vím, že první mail nikdo nečte, je třeba pořádně naléhat. Míru naléhání je třeba zvolit asi jako kdybyste šli udělat trafiku. Po bábě křičíte, ať do pytle sbalí celou denní tržbu (pětikilo) a všechny výtisky Chvilky pro tebe.
Odpověď se dostavila poměrně rychle. Všechen ten shon jen proto, abych se dozvěděl, že šéf katedry jede na dovolenou. Z odpovědi jsem se tedy dozvěděl asi něco takového: "Hele bráško, to teď řešit nebudem. Jako já si myslím, že jo, ale nemám čas nad tím přemýšlet. Smažím řízky do Chorvatska, pak musím sjet ještě pro basu Braníků, sandále a hromadu ponožek." Krása střídá nádheru. V ten moment jsem cítil, jak se mi tím vysmaženým olejem s kousky strouhanky promazal anál a já byl připraven na pořádné vysokoškolské šoustnutí. Člověk se učí celý život. Já třeba během tohoto léta zjistil, že dovolená v Chorvatsku vysokoškolských profesorů trvá celé dva měsíce. Jestli tam celou dobu přežíval na řízku s chlebem, musel nejspíš vybít minimálně celý chov kuřat a skoupit tolik chleba, že se už vůbec nedivím, proč dneska stojí víc jak investiční máslo. Nehledě že na výrobu druhého nejoblíbenějšího jídla, paštiky, musely odkrysit celou Prahu.
Nevadí. Aspoň to pořádně dořeším v práci a postavím ho před hotovou věc. Akorát šli všichni kam? No přece na dovolenou!
Během léta vyjde:
18.7. - Jak jsem psal diplomku: Velká zářijová krize
25.7. - Jak jsem psal diplomku: Chyť mě, když to dokážeš
1.8. - Jak jsem psal diplomku: Vánoční intermezzo
8.8. - Jak jsem psal diplomku: Velká únorová deprese
15.8. - Jak jsem psal diplomku: Destinace pracák
22.8. - Jak jsem psal diplomku: Ticho před bouří
29.8. - Jak jsem psal diplomku: Státnice