Dlouho jste čekali a já nedodal. Až teď. Takže jsem rád, že jsme si laskavě počkali, do piče. V posledním díle jsme si popsali mé touhy, oblíbený žánr a vznik nového DJského dua, které pokoří celý svět. Ne nadarmo jsme investovali peníze do programů, samplů a songů v lossless formátech a začali tůrovat celou republiku. Díky naší tvrdé a dedikované práci jsme se vymakali až na vrch a dnes jezdíme po festivalech po celém světě. Pojďme si tedy povědět o tom, jaký byl náš první gig.
Fokumé Renomé
Vše, co jsem napsal v úvodu článku, je samozřejmě absolutní lež. Teda ano, povídali jsme si v prvním díle o začátcích mé touhy po DJingu elektronické hudby a počkali jste si, ale netůrujeme svět a nejsme slavní. Ono ostatně to taky nejde, protože jsme měli relativně zkreslené představy o tom, jak se věci mají, a vlastně i jak chodí. Zhruba v době, kdy jsme se rozhodli zbohatnout na hudbě, se začaly po internetu tradovat informace o ghost producentech a faktu, že existují lidi, kteří na stagi nejenže nedýdžejují, ale ani si neskládají vlastní hudbu a jejich sety jsou předem udělané. Největší známý offender tohoto trendu je David Guetta, jehož fotky a video, kdy je totálně nafetovaný na hlavní stagi Tomorrowlandu a akorát katatonicky stojí a hledí do dálky, kde asi zahlédl budoucnost jeho drogama omámeného života, obletěly svět. Když to zvládne nějaký nafetovaný koňomrd, tak to zvládnem taky!
Jenomže to není takové jednoduché. Nutno podotknout, že lidé, kteří produkují hudbu přesně takovýmto způsobem jsou velmi schopní skladatelé s výjimkou toho, že na své tvorby nalepí jméno někoho jiného. Takže my, jako absolutní žabáci v jakémkoliv DAW programu, jsme zvládali ledatak velkou piču i přesto, že David Baguetta byl zfetovaná močka. Oh well. Nelenili jsme však. Vojtěch ze své zářivé kariéry v OVB pochytil spoustu správných byznysmanských praktik: naletět do domova důchodců a uzavřít s celým obyvatelstvem životní pojistky, uzavírat smlouvy na podílové fondy s 50% výplatou odměny, ale také se naučil, jak budovat správný rapport se zákazníky. Zaúkoloval mě tedy, abych udělal nějaké umcaca umcaca mixy, které pak budeme vydávat co týden. Vrýt se do paměti fanoušků. Zapůsobit hudbou. Aby kundy znaly naše jména. Většina těchto mixů je na soundcloudu věrně ztracená v historii, avšak jsem spokojen, že jsem byl takový egomaniak a všechny si je poukládal na externí harddisk. Víteco, sem tam za čas si pustit vlastní tvorbu a říct si ''tyvole, já jsem ale dobrý'', je velmi příjemné, obvzlášť když to za vás nikdo jiný neudělá.
Akce: Hippo in distress
Měsíc tvrdé práce a můj telefon nezvoní. DJský email zeje prázdnotou. Armin van Buuren mi nepíše, kdy můžu hrát na jeho ASOT akci. Zatím se ta všechna (ne příliš těžká) práce propisovala ledatak ve velké hovno. Vojtěch nelení, Vojtěch maká. Vojtěch vymýšlí, kuje pikle. Dostane nápad, který mi hned prezentuje. Že prý musíme udělat první akci, aby šlo vidět, že máme něco za sebou. Že prý něco jako že když chcete pracovat jako popelář a čekají od vás, že už jste někdy popelařinu dělali a máte zkušenosti, že vám dají větší šanci než nějakému nýmandovi. Nabrat zkušenosti. Vojtěch má i ideální kandidátku pro toto zviditelnění se. Prý jednou z vepřína v Letech těsně před odkupem utekla prasnice, která pak začala stejně jako Vojtěch pracovat u OVB. Po pár návštěvách v domovech důchodců si našporovala dostatek peněz na to, aby si splnila svůj sen: eventová agentura. Že bychom jí mohli udělat jakože záskok na první akci. Super, říkám, jak to bude cajk, žádné pičoviny, tak klidně, nabereme ty potřebné zkušenosti a budeme slavní.
Samozřejmě celá akce stála úplně za piču a pro nás měla asi tak třicetiminutové trvání. Příjdeme na akci s celou aparaturou, zjistím, že před náma hraje country skupina říznutá se šlágrem stylu Duo Yamaha, pičo, osazenstvo průměr 60+ i přes ujišťování, že akce je pro mladé lidi. Podíval jsem se na Vojtěcha a zkroušeně jsem se ho zeptal: ''Ty vole, kde jsou kundy?''. Hlavou se mi začala rojit myšlenka, že je velmi pravděpodobné, že v klauzuli smluv na životní pojistky, které prasnice střílela po domovech důchodců, muselo stát, že kromě bonusu pro zprostředkovatele se musí zúčastnit její první akce. Super vole, takže já mám hrát bigroom house pro bandu starých paprik, jejichž největší bigroom, který kdy slyšeli, byl Eva a Vašek.
Když už jsme se do takové pičoviny dostali, tak jsme se rozhodli obohatit osazenstvo pravým a tvrdým EDM. Že to dáme slečně hrochové sežrat. Šlágr kapela se sebrala a šla do prdele a my si připravili mixpult na stůl postavený z bas Coca-Coly. Zasignalizovali jsme zvukaři, že vše je okay, a začali jsme blastit tak tvrdé techno, že se osazenstvo klubu otočilo směrem na stage a hledělo na nás jako na zrození antikrista. Blastit jsme vydrželi tak 10 minut než za náma přiletěla vystresovaná slečna hrochová, že jestli tam nemáme něco více normálního, jako třeba Bailando. Jako člověk, který zastává mantru, že DJ není jukebox, jsem musel suše konstatovat, že se asi bohužel nedá nic dělat. Tak jsme se zase sbalili a vychlamaní jsme opustili důchodcovský klub i s jeho pomalu vymírajícím osazenstvem. Bohužel jsme museli dospět k tomu, že pokud nenabudeme rychle nějakých zázračných music making zkušeností nebo nevymyslíme nezískáme punc jedinečnosti, jako třeba že každý gig budeme končit tím, že pochčijeme posluchače, tak nemáme v momentální chvíli šanci se prosadit. Tím jsme taky udělali tečku za naší krátkou, ale zářivou kariérou.
First Summer Party v Barráku, sponzorovaná domovem seniorů LUNA
Jako bájný Fénix, který povstal z popela
No, říct, že jsme se na to vysrali úplně, taky není přesné. Čekali jsme. Číhali ze stínů, dokud se trendy nezmění. DOKUD NÁS NEPOVOLAJÍ NAŠE ŽÁNRY A NEOBOHATÍ NÁS MOCÍ. Ikdyž to není úplně svíčková se smetanou, je nutno podotknout, že Trance a Techno jsou populárnější, než byly před 6 lety. Možná je to proto, že Bigroom je na hovno žánr, možná je to proto, že Techno je víc umc a Trance více slzy. V době naší hibernace jsme se mnohé naučili a nabrali přirozeně ty zkušenosti, které jsme potřebovali, aniž bychom museli ryzí techno cpát seniorům chřtánem dovnitř a vrásčitou povislou prdelí ven. Když se ohlédnu na svoje gigy, které mám za sebou, mám to štěstí proti většině DJů v tom, že hraju to, co chci já, ne to, co chtějí lidi. Dělal jsem párkrát předskokana, prodýdžejoval jsem Silvestr 2019. Vojtěch svoji adolescenci prokalil, možná i trošku prodrogoval, ale v EDM hudbě rozhodně dozrál, prý teď zbožňuje Uplifting Trance. Naše plány se zase začínají střetávat, ikdyž dneska už jsme starší a zkušenější než náctiletí usmrkanci, kteří chtěli udělat díru do světa a nepovedlo se jim to. Se skříženými prsty můžu tvrdit, že pokud vyjde vše dobře, čeká nás semi-rezidentní angažmá v brněnském Exitu, ikdyž na žánru se musíme ještě domluvit. Možná to přece jen nebyl tak špatný start kariéry celebrity. Sice to není žádné Lahůdkářství, ale sekce uzenin v menší Bille by to mohla být.