Stav totální výrobní anarchie trval načínal už třetí týden. Kdo měl nohy a ruce, ten šel do výroby. Komu ty nohy třeba chyběly, ten byl na linku odvezen ještěrkou. Tempo práce bylo velice intenzivní. I tak byl problém vyrobit požadované kvantity na čas. Občas se tedy stávalo, že když zákazník otevřel kamion s dodávkou, vyskákali z nákladového prostoru dva borci s momenťákem a stopem dojeli zpět do Česka.
Další týden jsem si hned vzal 3 noční dvanáctky. Jsem přece věrný a ambiciózní zaměstnanec, který je budoucností téhle firmy. A taky mám rád peníze více než skřeti od Gringottových. Když se nad tím zpětně zamýšlím, to druhé byla moje hlavní motivace. Vlastně jen jediná motivace. To první je blábol. A lež.
O tomhle víkendu se k mému umpa-lumpování alespoň přidal kolega. A vzhledem k tomu, že nejdeme přímo na finální montáž, ale na jiné výrobní oddělení, pravděpodobně nás nechají spolu. Budeme něco jako Pat a Mat. Spokojeni s nahovno prací, co udělají a ještě k tomu dostaneme zaplaceno. A je to!
Náš první úkol je navěšovat díly na rám. Na starost nás dostane týpek odhadem max. o rok až dva starší než jsem já. Vypadá trochu jako vekslák kartiček s pokémony, ale co už. Asi po deseti minutách si uvědomí, že je náš guru, mentor a kouč. Začneme od něj tedy dostávat rady do života. Třeba, že si máme našetřit, dokud bydlíme u rodičů, jinak se nám to už nikdy nepovede a budeme muset chodit na přesčasy jako on. Za půl hodiny jsme zvládli navěsit jeden rám. Pokémon šílí, protože je to moc rychlé a on se nemá možnost flákat. Naštěstí nám došly rámy. Pokémon se tedy vydává hledat rám. Trochu se o něj bojím. Nevypadal zrovna na toho typa, co má IQ nad počet zubů bezďáka na ostravském hlavním nádraží. Uběhlo patnáct minut a Pokémon nikde. Asi zdechnul. A nebo se prostě jen zakecal někde na hale, aby zabil čas. Za hodinu se slavnostně vrací. Bez rámu. A nejspíš na něj někdo zavolal sociálku, protože mu jsme team leaderem odejmuti z péče.
Navěšování na rám vystřídala další tuze smysluplná práce, která rozhodně neplýtvá lidskou silou, která by šla využít jinde. Imbusovým klíčem zašroubovat a vyšroubovat šroub v jednom ze závitů, čímž se zjistí, zda v závitu není sediment a je průchozí. Normální člověk v normální firmě by tuhle kontrolu integroval do montážní linky a nebo by lidem dal aspoň aku vrtačku. Pouze u nás se ještě stále loví mamuti a za zhasnutí ohně na vaší stráži letíte z nejbližšího srázu směrem kolmo dolů na rande se Smrtěm.
Jediné pozitivum těchto a dalších pomocných prací, které jsem během tohohle víkendu vykonával je plat. Bez extra odměn to je strašná piča práce. Takhle to je piča práce, ale dobře zaplacená. Tohle se dělo někdy na podzim roku 2020 a já byl velice rád řekl, že tam těm lidem na šroubování závitů někdo tu akučku dal, ale lhal bych. Některé věci se prostě nemění. A v korporátu se nemění žádné věci. Nikdy. Jen počty ovoce v košíčku manažerů.
