V noci jsem toho moc nenaspal. Občas si říkám, že trpím insomnií, ale nejspíš jsem jen hypochondr se schopností dostat epilepťák při rychlém východu a západu slunce. I ráno stojí za hovno. Asi v 7:00 mě probouzí telefonát starostlivého kamaráda, kterému odpovídám jen "Neruš mé kruhy pod očima". Nakonec kecáme asi 15 minut. Snaží se mě přemluvit na večerní kurvy, chlast a chlebíčky. S díky odmítám.
Před Vánoci mě vyhodili ze školy a po Novém roce jsem založil živnost. Měl bych obepisovat potenciální klienty a rozhodit sítě. Namísto toho jsem sjel 5 dílů Stargate a 2 alba postapokalyptického severského death metalu se sklonem k vypalování farností. Mám chuť nasednout prdelí na kůl, abych vyměnil psychickou bolest za fyzickou. Nemůžu najít kůl. Kde jsem sakra zašantročil kůl? O 8 dílů Stargate, jednu sýrovou pizzu a tříminutové stalkování docela velkého pavouka na zdi později mi volá přítelkyně. Rozešli jsme se v dobrém a rozhodně nechceme přerušit kontakt. V telefonu se snažím být nad věcí. Kdykoliv mám tendence říct "Prosím, vrať se zpět", odložím mobil a kopnu holení do stolu z dubového masívu.....nesmím vypadat zoufale.