Dnes je mi 26. Svoje vousy bych mohl spočítat na prstech amputovaného veterána z Vietnamu, přesto ve vzduchu cítím mírné náznaky stárnutí. Při slovech jako je "youtuber" nebo "influencer" se mi otvírá nůž v kapse, nemám instagram, neklátím kurviska z Tinderu, z politiky mám na čele vrásku jak Grand kaňon, přestávám zavrhovat olivy a začínám uvažovat o kloubní výživě pro koně. Navíc, když si jdu jednou za milion let vykropit kedlubnu na vesnickou akci a potkám dvanáctiletého týpka s pivkem, které mu koupil jeho patnáctiletý kámoš, mravokárně prohlašuju, jak je dnešní mládež dekadentní. No nic, jdu nakrmit holuby a vybrat odstín rakve.
PS: Narozeniny mám 11. září a stále jsem se nedočkal dortu ve tvaru Dvojčat, z nichž vypadávají marcipánoví civilisté. Nedokážu skrývat zklamání...
Kéž by