Stanislav Lukeš je přední český influencer, fakin youtuber, klátič, mrdáč, specialista na cokoliv a v neposlední řadě reprezentant v České republice v kategorii pingpong, který si nechal letní olympiádu v Tokiu utéct jen proto, že mu byla milejší dovolená s jeho rodinou a vidina dostupného sexu s mrduchtivými Řekyněmi. Toto je pravý a jediný příběh Stanislava Lukeše. Toto je jeho deníček se zápisky z cest.
-
- července
-
- července
06:00 - Asi mám cestovní horečku. Prostě už nezaberu. Navíc jsem nervózní z kontroly na letišti. Nemám totiž druhou dávku a na testu jsem nebyl. A co když zpřísní pravidla zatímco budu na Bali, co je na Krétě, a česká vláda mi nepovolí vrátit se zpět? Co když uvíznu někde na letišti a budu jako ten Tom Hengs ve filmu Termináltor? Vyděděnec bez vlasti? Bez přístupu na internet, kde je PornHub?
08:00 - Vyrážíme do Brna, které má letiště. Táta protestuje proti tomu, abych si s sebou bral nafukovací Andulu. Když jsem mu vysvětlil, že je to idiot a že ji nemám na šukání, protože tam budu šukat krásné Řekyně a že Andulu plánuju používat jako lehátko u vody, řekl mi, že jsem prase a že neví, po kom teda jsem. Ale já moc dobře vím, že jsem po něm, takže táta je taky prase, ale neví o tom.
10:00 - Už jsme na letišti. Všude na mě dýchá to mezinárodno. I kavárna má na cukru místo „cukr“ napsáno „Bencini caffe“. Asi to znamená „cukr“ v arabštině, protože jsem si na uklidnění dal prémiovou kávu arabica s dvěma deckama mléka, která mě docela určitě nakopnou a zbaví stresu.
11:30 - Dopíči. To kafe vůbec nepomohlo. Asi mi klekne hercna. Teď půjdu na řadu a mě se potí tělo a chce se mi po tom kafi chcát. Máma mi odmítla půjčit flašku od Fanty. Prej plánuje ten zbytek ještě dopít. Kurva… Oni určitě zjistí, že nemám druhou vakcínu a nechaj mě tady. A máma a táta poletí do Bali co je na Krétě sami a budou tam šukat krásné Řekyně a na mě si ani nevzpomenou. A… prej jim mám otevřít kufr. No do píči…
11:45 – Nakonec to dopadlo dobře, ale jen o fous. Když celnice otevřela můj kufr a uviděla rodinné balení prezervativů značky Prezervativ pochopila, s kým má tu čest, a nedošlo ani ke kontrole anální dutiny. To by mi asi zkazilo dovolenou. Když jsem to loni zkoušel na kočce, týden pak nemohla do schodů.
13:00 – Sedíme v letadle. Letadlo je takový autobus, akorát větší a nemá kola, ale má křídla. Letadla po silnici nejezdí, protože by křídlem překážely jiným letadlům v protisměru, takže létají vzduchem. Cítím se tady nahoře jako bůh. Když se podívám z okýnka tam dolů na zem, vidím pobíhat malé černé tečky. Lidé tam jako mravenci pobíhají ze strany na stranu a nad tím vším bdí jejich Standa. Táta mi pak vysvětlil, že to jsou doopravdy mravenci, protože jsme ještě nevzlétli.
14:00 – Kurva. Už jste někdy letěli? Tyvole. Normálně jsem při startu myslel, že se pobliju. Nakonec jsem to i udělal, ale táta si oblíkl jiné tričko. No, a pak jsem měl hlad a dal jsem si luxusní polévku s vysokohorskou přirážkou a zapil to cappuccinem na uklidnění. Při přistávání jsem tátu poblil zase.
16:00 – Chtěli po mě na letišti covid test. Asi jim Interpol prásknul, že nemám tu druhou vakcínu a možná jim bylo trochu divný, že jsem v letadle zeblil tátu a další dva lidi, co seděli přes uličku vedle. Samozřejmě jsem negativní, protože krom nadlidské síly a mužného mužství mám i nezdolnou imunoglobulínu.
16:20 – Test pochopitelně negativní. Ale přišla mi SMS od státního podniku českých letadel, že děkují, že VIP osoba jako jsem já, využila jejich služeb. #HYPE
16:32 – Je tady prý o jednu hodinu více než v České republice, a ne méně. Aktuálně mám 17:32 a jsme prý na stejné úrovni jako Afrika, co se týče teplot, takže jsem na dovolené vlastně na Bali, co je na Krétě, co je na úrovni Afriky, co se teda teplot týče.
17:25 – Hotel vypadá ještě líp než na fotkách. Patrně to bude způsobeno tím pingpongovým stolem, co jsem objevil u bazénu. Škoda, že jsem si nevzal pálky. Jinak je tu krásně. Mraky sexy lolitek v plavkách, které připomínají dentální nit, a je z nich možné usoudit, že jejich krejčí je spořivý typ s vkusem pro krásu. Určitě si tady zašukám. Každá se za mnou otáčí a vzrušeně oddychne, když hází hlavou. Takhle se žije v luxusu. Prdelaté chtivé kozatky, kam oko dohlédne a hotel je tak nóbl, že mě po večeři kvůli dress code nepustí v trenýrkách pro limonádu. To by se u nás ve večerce nestalo. Dokonce i půjčovna skůtrů se v našem luxusně luxusním hotelu nazývá luxusně autopůjčovna, i když auta nepůjčují, a to nejpodobnější autu je golfový vozík s elektromotorem.
18:00 – Milý deníčku, už byl málem kocour v troubě. Ale táta kazišuk mi to překazil. Na pokoj jsem sice jako spolubydlící nedostal sexuální predátorku, která by mě opakovaně znásilňovala proti mé vůli, ale jen paní Švandovou, co se s náma na dovolenou svezla, a každou neděli s mámou vystříhávají slevové kupony do Kauflandu. Když jsem paní Švandové řekl, že kozy sice nemá v sedmdesáti už nic moc, ale že věřím, že i tak dá ještě plno medu, překazil mi táta šanci na jisté skóre a přehodil si pokoj se mnou, takže paní Švandová teď bydlí s mámou a celou dovolenou po večerech budou vystříhávat slevové kupóny do zdejších Kauflandů, zatímco já nebudu moct před tátou ani napouštět vodní matraci. Tím spíše, abych si na pokoj přivedl nějakou chtivou Řeknyni. Hajzl… Snad se mi to během dovolené podaří nějak vyřešit.