PRAHA – Vědecký tým z Ústavu aplikované politické demence po několika letech výzkumu přiznal, že stále nedokáže uspokojivě vysvětlit, proč hlupáci volí Andreje Babiše. Odborníci přitom vyzkoušeli celou řadu metod, od sociologických dotazníků přes psychologické experimenty až po předkládání ověřitelných faktů. Poslední zmíněná metoda se ukázala jako obzvlášť neúspěšná.
„Zpočátku jsme předpokládali, že dotyční prostě nemají dostatek informací,“ vysvětluje profesor Bedřich Nechápal, vedoucí výzkumného týmu. „Jenže potom jsme zjistili, že oni ty informace mají. Někteří dokonce velmi podrobné. Jen s nimi z nějakého důvodu odmítají jakkoliv pracovat.“
První fáze výzkumu se zaměřila na kauzu Čapí hnízdo. Vědci respondentům vysvětlili okolnosti padesátimilionové dotace, připomněli pravomocné odsouzení Jany Nagyové a skutečnost, že trestní řízení proti Andreji Babišovi bylo přerušeno kvůli jeho poslanecké imunitě.
„Reakce nás překvapily,“ přiznává Nechápal. „Naprostá většina testovaných subjektů označila celý případ za účelovou kampaň. Když jsme jim ukázali soudní rozsudek, odpověděli, že soudům nevěří. Když jsme se zeptali, komu tedy věří, řekli, že Andreji Babišovi. Požádali jsme je, aby své stanovisko zdůvodnili, a dozvěděli jsme se, že Babiš přece říkal, že je to kampaň.“
Podle Nechápala šlo o první náznak, že vědci možná zkoumají zcela nový způsob zpracování informací.
Další experiment se týkal korunových dluhopisů. Výzkumníci popsali, jak Babiš nakoupil dluhopisy vlastní společnosti za přibližně 1,5 miliardy korun a pobíral z nich nezdaněné úroky.
„Respondenti to většinou považovali za důkaz jeho podnikatelských schopností,“ uvádí docentka Božena Zapomnětlivá. „Následně jsme jim předložili úplně stejný příběh, pouze jsme Babišovo jméno nahradili jménem Petra Fialy. Jedenáct lidí požadovalo jeho uvěznění, sedm okamžitou demisi a jeden starší pán se nás zeptal, jestli máme doma provaz.“
Podobné výsledky přinesly také experimenty s kauzou Pandora Papers, která odkryla Babišovy transakce přes zahraniční společnosti a nákup nemovitostí ve Francii.
„Zde jsme očekávali alespoň mírné pochybnosti,“ pokračuje Zapomnětlivá. „Bohužel, většina respondentů byla přesvědčena, že pokud si miliardář převádí stovky milionů přes zahraniční společnosti, pravděpodobně k tomu má dobrý důvod. Jeden z účastníků nám dokonce vysvětlil, že Babiš by přece nemusel nic krást, protože už má dost peněz. Na otázku, kolik peněz tedy musí člověk vlastnit, aby přestal být schopen podvodu, odpověděl, že neví, ale Fiala určitě krade.“
Vědecký tým rovněž zkoumal, jak respondenti vnímají Babišovo působení ve funkci premiéra během pandemie covidu-19. Připomněl časté střídání ministrů zdravotnictví, nepřehledná opatření a kritiku státních nákupů ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu.
Výsledky byly natolik jednotné, že vědci začali pochybovat o správném fungování testovacích zařízení.
„Ukázalo se, že pokud se během pandemie něco povedlo, zařídil to osobně Andrej Babiš. Pokud se něco nepovedlo, mohl za to někdo jiný,“ shrnuje Nechápal. „Nejčastěji opozice, Brusel, novináři a Fiala. Jeden respondent označil za hlavního viníka Kalouska, přestože jsme se ho ptali na události roku 2021.“
Experiment s fotografiemi musel být předčasně ukončen
Nejpřekvapivější výsledky však přinesla poslední fáze výzkumu. V jejím průběhu vědci předložili testovaným subjektům fotografie Andreje Babiše a Petra Fialy. Účastníci měli následně ke každému politikovi přiřadit známé kauzy a vyjádřit míru svého pohoršení.
„U fotografie Andreje Babiše probíhalo všechno relativně klidně,“ popisuje docentka Zapomnětlivá. „Respondenti vysvětlovali, že jde o špínu, kterou se opozice snaží na pana Babiše nakydat. Část z nich fotografii pohladila, dva lidé ji políbili a jeden požádal, jestli bychom mu ji mohli zarámovat.“
Potíže nastaly až při předložení fotografie Petra Fialy.
„První respondent začal vykřikovat Kampelička! Bitcoin! Dozimetr! a následně fotografii roztrhal. Druhý ji poplival. Třetí se ji pokusil pokousat, přičemž si poškodil zubní protézu. Po několika minutách jsme měli na zemi asi čtyřicet roztrhaných fotografií, dva zraněné asistenty a jednu paní, která se dožadovala Fialovy veřejné popravy. To všechno přesto, že jsme jí ještě nepoložili jedinou otázku.“
Vědci se pokusili situaci uklidnit vysvětlením, že kauzy Kampelička, Bitcoin a Dozimetr mají různé aktéry a okolnosti a nelze je jednoduše všechny připisovat jednomu člověku.
„To jsme zkoušet neměli,“ připouští profesor Nechápal. „Jeden muž nás obvinil, že pracujeme pro Českou televizi, a další začal požadovat okamžité zrušení koncesionářských poplatků. Když jsme mu vysvětlili, že nejsme Česká televize, odpověděl, že přesně to by Česká televize řekla.“
Situace se vyhrotila natolik, že výzkumný tým zvažoval přivolání zdravotníků.
Zlom nastal teprve ve chvíli, kdy jeden z laborantů omylem přinesl do místnosti fotografii Aleny Schillerové.
„Účinek byl téměř okamžitý,“ vzpomíná Zapomnětlivá. „Respondenti přestali křičet, uklidnili se a požádali, zda bychom je mohli nechat chvíli o samotě. Následná onanie nad fotografií paní Schillerové vykazovala překvapivě příznivé terapeutické výsledky. Po jejím dokončení byli všichni schopni normální komunikace a někteří se dokonce omluvili za poškozený nábytek.“
Výzkumníci nyní zvažují, zda by fotografie bývalé ministryně financí nemohla nalézt širší využití při léčbě akutních záchvatů politického rozhořčení.
„Zatím samozřejmě nemůžeme nic slíbit,“ upozorňuje Nechápal. „Výsledky jsou nicméně velmi povzbudivé. Přinejmenším jsme zjistili, že fotografie paní Schillerové dokáže během několika minut to, co se českému školství nepodařilo za desítky let.“
Vědci zároveň doporučili, aby při případném opakování experimentu byly fotografie Petra Fialy laminovány. Náklady na jejich opakovaný tisk totiž výrazně překročily rozpočet celého projektu.
Problém zřejmě nebude v nedostatku informací
Po vyhodnocení všech experimentů dospěli odborníci k závěru, že zkoumané subjekty nevykazují úplnou neschopnost kritického myšlení. Ta se totiž projevuje pouze v souvislosti s Andrejem Babišem.
„Jakmile se bavíme o jiném politikovi, respondenti jsou mimořádně podezřívaví,“ vysvětluje Zapomnětlivá. „Dokážou odhalovat střety zájmů, pochybné finanční transakce, politickou odpovědnost i sebemenší náznak korupce. Někteří jsou schopni během několika sekund sestavit z veřejně dostupných informací celou obžalobu. Jakmile ale vyslovíme jméno Andreje Babiše, veškerá tato schopnost zmizí.“
Výzkumný tým se proto pokusil zjistit, zda existuje nějaká hranice, po jejímž překročení by respondenti Babiše přestali podporovat.
„Ptali jsme se, zda by změnili názor, kdyby se prokázalo, že vědomě lhal. Odpověděli, že lžou všichni. Zeptali jsme se, co kdyby zneužíval veřejné peníze. Prý to dělají všichni. A co kdyby jim osobně ukradl peněženku? Jeden respondent nám vysvětlil, že by mu ji dal dobrovolně, protože Babiš určitě ví lépe, jak s těmi penězi naložit.“
Vědci nakonec přiznali, že další výzkum pravděpodobně nebude ekonomicky opodstatněný. Dosavadní výsledky totiž ukazují, že pro vysvětlení zkoumaného jevu možná není nutné vytvářet nové sociologické modely, pořizovat nákladné laboratorní vybavení ani zaměstnávat desítky odborníků.
Profesor Nechápal proto předložil vědecké radě závěrečnou hypotézu, která by podle něj mohla celou záhadu definitivně objasnit.
„Dlouho jsme se jí bránili,“ přiznává. „Připadalo nám to příliš jednoduché. Ale po všem, co jsme během výzkumu zažili, už ji nemůžeme dál ignorovat.“
Podle této hypotézy totiž kreténi možná volí Andreje Babiše jednoduše proto, že jsou kreténi.
Být kreténem je ostatně i jedním ze základních předpokladů pro politickou kariéru v hnutí ANO.
