Dnes k nám do podnikové prodejny přišel bezdomovec v bizarních hadrech z osmdesátek, botách Prestige a báglem na zádech vypadajícím jak šnečí ulita s veškerým jeho majetkem. Za vše zmíníme sadu vystřelovacích nožů, sběrné suroviny a knihu křížovek na krácení dlouhých chvil při zahřívání střídačky. Už jsme chtěli volat ochranku, aby mu zařídila exkurzi v interiéru popelnice na komunální odpad, ale v tom se všechen ten zhmotnělý smrad rozestoupil a my poznali, že se jedná o legendárního brankáře Tomáše Kuču. S úsměvem děravým jako adventní kalendář netrpělivých harantů a oslovením recepční „Ahojky krásná princezno, rád bych si koupil dOrtel a nechtěla bys jít třeba na Kofolu?“ se začal dožadovat obsloužení. K tomu přihodil několik vtípků z tzv. vlastní dílny, kterými naší recepční vykouzlili na tváři výraz, se kterým by se mohla nechat fotit na občanku. Zrovna se vracel z dalšího výletu za krásami českých nádraží, kde na něj místo rande čekaly akorát vajgly na rohu perónu a nedojedená bageta v kolejišti. Rychle jsme mu na koleně zbastlili dOrtel, hlavně už aby konečně vypadl a my se mohli pomocí důsledné aplikace benzínu s následným škrtnutí sirkami zbavit toho smradu. Bohužel při jeho gólmanských dovednostech mu dOrtel proklouzl mezi prsty a zasral nám celou podlahu. Kučis po něm ještě skočil, aby jej hrdinsky zachránil, ale s křikem „zasraní mocipáni“ nakonec skončil držkou zaparkovaný ve výloze. Kdyby se Kučis dostal do pořadu Chcete mě, musel by ho Zdeněk Srstka nechal utratit. Neotáleli jsme a začali péci nový dOrtel. Samozřejmě jako nezaměstnaný, protože jej vyhodili i od České pošty, neměl Kučis na zaplacení. Prodej na splátky nepřipadal v úvahu a shnilé vypadlé zuby na směnu u víly Zubničky jako platidlo neakceptujeme. Nezbylo nám tedy nic jiného než v duchu jeho přezdívky zlaťák dOrtel pochcat. I tak pravděpodobně chutnal lépe, než co kdy Tomáš ochutnal, a zcela jistě předčil jeho mistrovské brambory s rýží. S jeho muší váhou se po předání začal pod tíhou dOrtelu prohýbat jako trojská lávka, ale dle jeho motta „Když ti někdo hází klacky pod nohy, udělej si z toho IZP,“ se hrdinsky odbelhal se smradem v zádech pryč. Na příkaz hygienika musela být prodejna a přilehlé okolí uzavřeno kvůli kontaminace toxickými výpary. Tomáš samozřejmě návštěvu naší prodejny popřel, fotku s dOrtelem označil za Photoshop a naše pekaře za pomlouvačné kurvy, které ve fotbale nic nedokázaly. My mu i přesto přejeme úspěšné rande alespoň s rejžákem, ideálně trojku doplněnou o libovolný čistící prostředek.