Jak jsem (ne)nakupoval na blešáku

Blešáky mám rád. Říkám to hned na začátku a bez mučení. Ani ne tak proto, že bych měl kompulsivní potřebu koupit si něco, co sloužilo dlouhá léta jako výplň půdy veteše po babičce, ale jednoduše proto, že vždy můžete žasnout nad tím, co jsou schopni lidé schopni vystavit s cenovkou v očekávání, že si někdo vaši veteš koupí, aby s ní… Aby s ní cokoliv. Ona drtivá většina je veteš ve svém pravém smyslu. Jako byste otočili kontejner, vyhrabali z něj slupky od banánu a jiné tlející zbytky biologického původu, a načančali to, co tam zůstane, jako odkaz budoucím generacím z dob dávno minulých.

Nutno podotknout, že pokud jdete cíleně pro specifický kus šrotu, pak jsou podobné vetešárny trefou do černého. Originální helmu na babetu, ač tedy v poněkud pošramoceném vydání, se zbytky hnijící slupky od banánu, už jednoduše jen tak nekoupíte. A když už, tak se částka pohybuje od pěti tisíc výše. Blešárna? Za pade. Jste-li alespoň trochu zruční, nebo jste alespoň dostatečně bohatí na to, abyste si někoho podobného pořídili, pak je právě tohle způsob, jak se dostat k věcem, které byste zde docela určitě nečekali. Úplnou výjimkou nejsou i věci zcela raritní. Loni jsem si odtud třeba koupil první vydání české verze Marxova kapitálu. Oba díly po patnácti korunách. Ve stavu lepším než skvělém. Báječně se mi vyjímají v knihovničce v sekci sci-fi, kam jsem si zrovna nedávno pořídil podobnou pohádkovou knihu od strýčka Bureše.

Knihovničku ekonomické sci-fi nedávno doplnil nový přírůstek. Obsahově poněkud prázdný a nedopečený, významem však srovnatelný

Ovšem zpět k našemu blešáku. Jeden z největších trhů podobného druhu se koná pravidelně na Vysočině ve Studenci, a toto je výběr zboží, které si zaručeně nikdo nekoupí! Nic tak totiž nenavodí atmosféru jako stará dobrá vozová hradba. Ta má přitom za úkol právě to jediné. Zabezpečit, aby se na galerii cetek a harampádí nedostal někdo, kdo si nekoupil vlezný. Šest pětek, kdyby vás to jako zajímalo. Za tu srandu to definitivně stojí.

Stará dobrá vozová hradba. Žižka by nenechal jedno voko suchý

Úplně nejdelší fronta je pochopitelně u náklaďáku s chlebem, protože kde jinde si chcete koupit pečivo, než na blešáku, že jo?

Mezi pravidelné atrakce patří Otec Fura, který zde prodává výfuky od fichtla a ručně pletené košíky

Variace na tvorbu Františka Ringo Čecha: Panenky obdivují čuráka

Zapomenuté příruční zavazadlo Hannibala Lectera

Berle Patrika Nachera

Poslední výkřik vojenské módy: Neviditelné lodičky

Pozůstalost po strýčkovi bukanýrovi. Měl sice obě ruce a nepotřeboval pásku přes oko, zato mu ale dělová koule urvala obě nohy. K dispozici společně se starými svíčkami a prasklými žárovkami. Kdybyste si doma třeba chtěli vyrobit střepy, a neměli z čeho.

Marná snaha Obelixi. Panoramix tentokrát s kotlíkem nedojel

Stánek s neviditelným sortimentem

Po strejdovi Himmlerovi se na půdě našly nějaké starší vyjednávací prostředky

Výběhová erotická DVD se vzorky spermatu na krabičkách. Většina účinkujících zemřela v devadesátkách na AIDS.

Tortura Barbie v toasteru. Vaše perverzní představy právě dosáhly vrcholu

A nakonec utrápený křečkopes, který trpěl během pózování skoro stejně, jako Samara na vedlejším obrazu.

Další veteš se ve Studenci pořádá v říjnu. Někdo zájem?