V jednu v noci mě napadá fakt dementní myšlenka - kdybych byl upír, sluha by mě budil se slovy ,,Vstávat, už je noc", a já bych nejspíš rozespale odpovídal ,,Ale když já mám ještě den". Docela mě těší, že zase začínám myslet jako vyšinutý jedinec, a alespoň na chvíli zapomínám, že jsem prodělal nejhorší rozchod mého dosavadního života. Poprvé, co usínám, aniž by na mě hlava chrlila snímky z minulosti jako škodolibý polaroid.
V 8 ráno slyším fakt nepříjemný zvuk. Nikdy si na budík nenastavujte písničku, kterou milujete, protože hranice mezi láskou a nenávistí jsou přesně čtyři nepříjemná rána. Sbohem písničko "The Who - Well respected man", měl jsem tě rád, ale teď si sbal věci a táhni do piče. Odteď mě bude budit hudba Michala Davida, tam už se nemá co posrat.
Venku prší už třetí den. Docela lituji svoji jedinou kytku, která to všechno dychtivě sleduje zpoza okna. Už měsíc jsem ji nezalil. Pokud existuje karma, v příštím životě se narodím jako jednoletka s názvem Idiotovník.