Mára: Andreji, dělej se sebou něco, vypadáš jak bretharián po měsíci ve vakuu. Že ti sklouzávají brýle z rypáku, to dokážu přejít, ale jak na náctiletém finančním poradci v obleku po dědovi
Andrej: Tak som zhubnul no. Víš aký je to štres? Zkus si žiť s vědomím, že půjděš do basy. Všeci tam budou chtít velkým Andrejom, všeci. Nabíc znám Moňiku. Určitě na mňa nebudě čekať a půjde do Kellnera nebo Bakaly, je zvyklá žiť na vysoké nohe.
Mára: To uhrajeme, neboj. Kolik vážíš?
Andrej: 76,8
Mára: Sakra, závodíš s rezervami státního rozpočtu o to, kdo víc zhubne? Já jen, že prohráváš
Andrej: Máro, něch si toho
Mára: Víš co? Použijeme to v náš prospěch a budeme se tvářit, že jsi zhubnul záměrně. Naši voliči zapomenou na to, že nedokážeš vyřešit vládní krizi a budou okouzleni tvou cílevědomostí
Andrej: Už vidím ty komentáre typu "Kéž by zhubnul i těch 76,8"
Mára: Jasně, hejtři tu byli, jsou a budou. Ale tyhle otravné poznámky se ztratí mezi komentáři typu "To je úžasné, co všechno stíháte", "Dobrá práce, máte neskutečnou vůli", "pane ing. Babiši, moc vám to sluší"