Obchodní referent – holka pro všechno
Pojďme si nejdřív vysvětlit, co to vlastně je pozice obchodního referenta. Obchodní referent je, jednoduše řečeno, takový Key Account Manager s troškou autismu a zhruba polovičním platem za relativně obdobnou práci. Jasně, valná většina lidí se může pyšnit tím, že má fixní plat, na který se může spolehnout. To přináší spoustu výhod a zároveň nevýhod, například jako že každý měsíc vyděláte přesně to, co máte nasmlouvané, avšak ani o haléř více, pokud nemáte ve smlouvě takové vymakávky jako 13. a 14. plat, pracovní a životní jubilea a podobné takové hovadiny. Stejně jako jakýkoliv člověk za pultem na pozici obchodního refenta si smluvně sice vyděláte pěkné hovno, ale zároveň je váš zisk neomezený podle toho, jak moc se vám bude dařit prodávat firemní sortiment. Nekonečný potenciál provizí z prodeje!
Jenomže holý kokot. Takovéto úmluvy akorát dávají pomyslné klíče zaměstnavateli k tomu, aby s vámi mohl ledatak vyjebat a ne vám dát přesně to, co si zasloužíte. V první řadě si váš zaměstnavatel nikdy nebude myslet, že děláte dost, protože není schopný pochopit koncept toho, že nedřete na jeho obchod stejně jako on. V druhé řadě podnikatel vydělává výhradně na sebe, kdežto vy logicky vyděláváte v první řadě na něho a pak až na sebe. Přidejte si k tomu fakt, že jste prakticky taková holka pro všechno, takže budete dělat faktury, zároveň odpovídat na maily, prodávat za pultem, nosit a balit balíky, dělat marketing, SEO a tak všechno, co by zabralo 3 další pracovní pozice, ale váš zaměstnavatel si může finančně dovolit jen jednoho, specificky vás, protože jinak by musel jet pouze na jednu dovolenou a ne na dvě. Osobně jsem snad ještě neviděl jedinou ukázku pozice obchodního referenta, ve které nepobíráte borderline minimální mzdu. Základem je tudíž vydělat jako zaměstnavatel co nejvíce peněz a zároveň vám zaplatit co nejméně, ale tak, abyste pořád měli pocit, že jste si svou těžkou prací přivydělali. Ale hej, možná to trošku přeháním.
Požadujeme praxi v oboru a na tu junior pozici jste moc junior
Takže co teď. Svět obchodního referentství jsem nechal za sebou. Kam může nadaný a talentovaný mladý synak zamířit teď? Ukázalo se, že docela do prdele. Spousta zaměstnavatelů už toho má logicky plnou prdel a bude vyžadovat předešlou praxi v oboru, ať už jdete dělat nákupčího do ABB nebo Customer Support někde do bezvýznamné společnosti. Entry level prací je v téměř jakémkoliv oboru žalostně málo a chápu, že o ně musí být bitka jak u Stalingradu. Jako člověk jsem nikdy úplně přesně nevěděl, co by byla moje ideální práce, která by mě naplňovala. Jednoduše řečeno jsem prostě jako člověk s gymplem v prdeli.
Dlouhodobá nezaměstnanost vás navíc začne mentálně degradovat do jisté míry tím, že začnete eventuálně odpovídat na jakoukoliv pracovní nabídku. I na pozici, ve které se už plně orientujete, ale když vám neodepíšou ani z práce, na kterou se perfektně hodíte, neexistuje mentální pochod, který by zabránil všeobecnému zklamání. ''Tuhle práci jsem měl mít, tohle už všechno umím, proč aspoň nenapíše, že nemá zájem, když už se nechce sejít a probrat práci blíž?'' Zejména malí podnikatelé jsou v tomto ohledu neskutečně neuctiví a upřímně, to je jeden ze zásadních důvodů, proč se snažím kompletně přesunout do korporátních vod. Malý byznys vám nabídne možná rodinu a přátelské vystupování, ale osobně si myslím, že tohle není zrovna kvalita, kterou bych u práce vyhledával. Když budete pracovat v Seznamu jako PCC specialist, nemůže se vám stát, že byste ze dne na den museli zavřít krám, nebo si vyděláte výrazně méně, protože šéf je kokot a nakoupil špatné zboží, co prostě nemůže ani za piču prodat.
Logicky ani já nejsem tak inkompetentní, abych neměl pár pracovních pohovorů. Například ve společnosti OKIN BPS, která zařizuje Customer Service pro Verizon, jsem nakráčel na pohovor jako sultán Sulejmán a rozvalil se do židle, jako kdybych měl práci úplně jistou, což se později prokázalo not to be the case. Na druhou stranu, OKINu včera Verizon vypověděl smlouvu, takže 700 zaměstnanců dostavá výpověď. Nebudu lhát, jsem rád, že jsem se tomu vyhnul.
Proč tedy nejít rovnou ke zdroji? Verizon má poměrně čerstvě otevřenou kancelář v Ostravě a hledají network inženýra. A nechtějí žádnou předešlou zkušenost za luxusní entry prachy a obstojné benefity? Co je tohle za nonsens? Pošlete CV, odpoví vám slečna, že jste ji zaujali a jestli by mohl být pohovor přes Webex, protože se všichni přesunuli domů a v kancelářích teď pracuje pouze 6 lidí, kteří z domu pracovat nemůžou. Na pohovoru ukážete, jaký jste frajer, protože se nadrtíte tématiku networkingu, první i druhý team leader je spoko, Talent Aquisition slečna je spoko, vy jste spoko, protože práci máte. Sukces! Jsem zaměstnán!
Hlavně že jsme všichni zdraví
Hovno, vole. Díky tomu, že komunismus na světě stále existuje a že Čína je absolutně legitimní fér stát rudý jako hradní trencle, kvůli kterému teď bude můj kraj dodržovat veškeré restrikce uvalené vládou na všechny občany ČR i přes celostátní uvolnění, nemůžu logicky nastoupit do prázdné kanceláře. Vývar z netopýří polévky, kterým se už celosvětově nakazilo ku dnešnímu dni 10 míčů lidí a zařvalo na něj půl milionu, kompletně zkomplikoval absolutně veškeré aspekty veřejného života. Vzhledem k tomu, že pár zaměstnanců firmy minimálně v USA na COVID zařvalo a všeobecně se ví o jednom přímo z Prahy, nedivím se, že má firma kompletní lockdown, což však také znamená, že mě nemá kdo zaučit a zavést do provozu.
A tak si tady sedím na prdeli dál a dělám podřadné prácičky tu a tam, tu oprav kompa, tam fixni tohle, tady nám zahrej na technopárty a tak nějak pořád čekám, co že se vlastně bude dít. Měl jsem nastoupit v Dubnu, poté v Červnu a následně jsme přistáli na možná v Září. Momentálně jsem v náborovém řízení na Customer Support pro Riot Games, včera jsem byl na pohovoru na pozici pojišťováka pro Generali a k tomu na vrch jsem zvažoval, že bych se vrátil dělat ze sebe kokota do firmy, ve které bych lektoroval angličtinu. V mezičase mě kompletně nasrali v Alze, když hledali obchodního referenta do subdivize stavějící kompy a i přesto, že jsem požadavky splňoval vše, co se ode mě očekávalo, HR buchta byla hotová s mým CV pět minut po tom, co přišla do práce. Prý má lepší kandidáty, pro které pak za 14 dní musela upravit celý inzerát a ještě ho hodit na Jobs, protože to přece děláte ne, když máte tolik kandidátů.
Je naprosto nesporné, že spoustu věcí jsem v životě prosral, jako například svoje vzdělání. Je také jasné, že seč se budu vracet na univerzitu, co chci dělat jsem si v hlavě srovnal až ve svých 24 letech. Moje osobní rada každému, který nechce žít svůj život z 20 000,- hrubého měsíčně, je najít si, co ho baví, zjistit, co je potřeba pro to, aby tu práci mohl kompetentně vykonávat a udělat vše pro to, aby měl dostatečné vzdělání, certifikace a know-how jak tuto práci vykonávat. Tak vás aspoň nevylijí při první možné příležitosti. Já například nevěděl až do nedávna, že existuje divize Alzy, která staví pouze a jen kompy na zakázku, nebo že existuje nějaká HR pozice, ve které aktivně vybíráte zaměstnance pro svoji firmu a zařizujete její chod. Jsem odkojený v maloobchodním prostředí a škola vám tyto vědomosti koherentně nepředá. Cestou za dobrým životem může kráčet každý debil, ale problém je tu cestu v první řadě najít a hlavně na ni i vydržet. A na to jsem přišel až bohužel příliš pozdě.
Byl bych radši, kdyby tohle byl jediný díl tohoto zápisníku, anebo abych v dalším díle popisoval , jakou super práci mám a nemůžu si vynachválit kolegy. Ale kdo ví, možná ze mě vážně bude profesionální amatér v hledání prací.