Délka textu: Článek přečtete zhruba za 6 minut.
Občas se tu setkáváme s názorem, že jen trollíme lidi smyšlenými články. Že krmíme historkami tu hloupější polovinu populace, která je schopna sdílet prakticky cokoliv, protože k ucelenému názoru jim stačí přečíst si nadpis. A koneckonců o nadpisech tak trochu dnešní článek bude. Ukážeme si TOP10 případů, kdy jsme si nebyli sami jisti, kdo koho paroduje.
Tento článek samozřejmě nevzniká úplnou náhodou, ale určitý koncept existoval už několik týdnů. V praxi jsme se s ním pak chtěli vytasit k nějakému jubileu. Když ale Parlamentní listy dosáhly důležitého mezníku, kdy byly zablokovány na Facebooku z důvodu závadného obdahu, řekli jsme si, že teď je ten správný čas.
Co o Parlamentních listech říká Wikipedia?
Parlamentní listy (PL) jsou internetový, diskusní, zpravodajský a komentátorský portál působící od roku 2008. Dříve vycházely také jako tištěný měsíčník, vydávaný od roku 2003. V obecném diskursu patří Parlamentní listy mezi média viněná z proruské propagandy v Česku. Studie Masarykovy univerzity u nich potvrdila používání manipulativních technik, jako např. nálepkování a vyvolávání negativních emocí, jako je strach. Jsou také označovány, např. Janem Čulíkem či serverem Romea.cz, za šiřitele rasistických, protiuprchlických a protimuslimských falešných zpráv. Ministerstvo vnitra České republiky vede Parlamentní listy na seznamu webových stránek šířících dezinformace.
Takže čím vlastně Parlamentní listy tak štěpí společnost? Strávili jsme na Parlamentních listech dvě hodiny a hledali ty nejzajímavější články. Za vás. Aby vy jste na tento konspirační web nemuseli. Našli jsme mimo jiného následující:
- To, co jsme stejně tak nějak tušili, odhalily Parlamentní listy jako první. Andrej Babiš není ze Slovenska, ale z malé planetky poblíž Betelgeuse.
- Parlamentní listy nás jako první informovaly, že být úspěšným politikem nutně smrdí smlouvou s ďáblem. Pokud poblíž stojí nějaký kostel, neexistují v podstatě žádné protiargumenty.
- Ďábel se dostal dokonce už i do Spojených států. Nemají tam sice tolik kostelů, ale zato mají jaderné hlavice. Článek je čtyři roky starý. Redakce Parlamentních listů jej zatím nestihnula přepracovat na Donalda Trumpa.
- Být mluvčím prezidenta obvykle smrdí v České republice strašným průserem. Pokud teda nejste Špaček. Tady třeba pan Hájek jen potvrzuje fakt, že vrcholová politika je o smlouvě s ďáblem. A že bejt jako mluvčí za debila je milá tradice, které se ujal i pan Ovčáček.
- Sbírky plastových víček hýbaly před lety celou republikou, přičemž jediný zásadní efekt byly přeplněné kontejnery, protože láhve nešly pořádně sešlápnout. Ale vlastenci celkem dlouho odolávali naprosto chladné logice a faktu, že na jednu korunu potřebujete 1,2 kg víček. Vlivem setrvačnosti tyto dementní sbírky pokračovaly i dlouho potom, co je přestal zmiňovat i jejich hlavní šiřitel Tomio Okamura. Toto je poslední článek, kdy si i Parlamentní listy uvědomily, že víčka už netáhnou a je třeba vymyslet něco nového.
- …Třeba, že v České republice migranti už dávno jsou. A nejenže se jim nechce pracovat. Oni nám dokonce práci kradou! A pokud vám to uniklo, jsme uprostřed války!
- Pokud nám snad nevěříte, jsme schopni napsat i pár argumentů. Sami. Nebo na objednávku. Jak je jen třeba.
- Parlamentní listy nezapomínají ani na ty nejchudší, kteří za kostku másla měsíčně musí vytáhnout o dvacku více, než když začalo mlékárenské lobby tahat za nitky. Informátoři Parlamentních listů však věděli už dávno, že se něco podobného chystá!
- Schopnost jasnovidnosti však zvládá třeba i prezident Zeman. Ačkoliv v tomto případě se domníváme, že informaci vypustil jen proto, že se chtěl zalíbit svým odpůrcům.
- A samozřejmě se Parlamentním listům nelíbí, že je tajné služby označují za dezinformační web. Ještě ke všemu za peníze ze státního rozpočtu. Správně napsaný a zacílený článek dokáže udělat ale z každé špatné reklamy tu dobrou. Vždyť nám sem lezou denně tisíce lidí, kteří nás pokládají za relevantní médium.
K ultimátnímu rozlámání pastelek došlo po blokaci účtu Parlamentních listů na Facebooku 24.01.2018, kdy byl zveřejněn ubrečený statusu na téma „nikdo nás nemá rád, protože říkáme pravdu, kterou nechce nikdo slyšet.“
Vždy si při podobných výrocích vzpomenu na mého profesora dějepisu, který otevřeně tvrdil, že pravda je prodejná kurva. Záleží jen na době a interpretaci. A protože pravda je také hodně o úhlu pohledu, možná by vás mohlo zajímat, kdo je z pohledu internetu ten důvěryhodný autor obsahu. Skoro se nabízí otázka, kdo že tu koho paroduje…
