Délka textu: Článek přečtete zhruba za 7 minut.
V prosinci 2017 jsme se tak mimo jiného ze zprávy OLAF dozvěděli, že Andrej Babiš v České republice žádný dotační podvod nespáchal. Nic jako Česká republika totiž už (alespoň po té majetkové stránce) neexistuje, neboť většina infrastruktury, průmyslu a majetku již vlastní osoby napojené na Balkánský kartel, a takzvané České republice zůstaly jen dluhy, které nikdo nechce. Jak známo, kde nic není, nejde nic ukradnout. Andrej Babiš je tedy logicky zcela nevinný. Z blízké spolupráce s Balkánským kartelem nám tak plyne alespoň benefit v podobě moře, které se nám mezi balkánské státy alespoň virtuálně přiblížilo.
Ostatně z dobře odvedené práce si vzali případ i naši slovenští sousedé. Ti koneckonců již několikrát vypálili rybník všem kritikům, kteří poukazovali na fakt, že rozdělení Československa je jako nechat vaše retardované dítě na letním táboře u squatterů… Prostě, když si ho po týdnu chcete vzít zpět, namísto toho, aby mlátilo hlavou do zdi, jak bylo zvyklé, mluví sprostě, kouří, píchá si marihuanu a roznáší letáčky Pirátů. Je to strašné. Je to prostě něco, co žádný normální slušný rodič nechce. Fakt ne!
Každopádně Slovensko ukázalo, že zase tak retardované není. Sice přijalo euro, což dokazuje alespoň slabou retardaci, ale jinak velice úspěšně kopíruje Českou republiku – alespoň co se schopnosti zviditelňování ve světě týče. Jasně. Pořád jim schází svatý grál v podobě šovinistického prasete, které reprezentuje slovanskou kulturu, ale v demokracii prostě ve volbách komunismus nemůže zvítězit pokaždé, tak snad příště.
Zeman ostatně dokazuje, že je prezidentem nejen České, ale i Slovenské republiky, což nás alespoň pomyslně stmelilo znovu v bratia a bratry. Slovenský lid je dokonce českému prezidentovi tak oddaný, že začal plnit Milošova přání. Ten se například opakovaně vyjádřil k palčivému tématu přemnožených novinářů, a navrhoval konečné řešení spočívající v jejich redukci.
Matka příroda podobná přemnožení dokáže redukovat většinou sama. Třeba takový lumík se pravidelně jednou za několik let přemnoží natolik, že jejich další množení by vedlo k jejich kompletnímu vyhynutí. Pavel Bělobrádek nám k tomu napsal, že by lumíci prostě neměli co žrát a jednoduše by pochcípali úplně všichni. Jednou za několik let tak příroda zařídí, aby bylo stádo lumíků touhou po množení hnáno namísto k samičce k útesu nebo rozvodněné řece, kde lumíky čeká jasný a poměrně definitivní konec. To vše jen proto, aby se rituál za několik let znovu opakoval.
Naneštěstí pro Miloše Zemana, běžný novinář má s lumíkem společného jen pramálo a k jejich redukci je nutné použít hrubé síly. To, na co neměla Česká republika dostatečné koule, dotáhlo Slovensko konečně do zdárného konce, ač tedy s výpomocí externích italských specialistů, kteří se v branži pohybují již několik desítek let. Zároveň na rozdíl od Babiše nemají názor, že by se stát měl řídit jako firma, nýbrž jako rodina. Jako jedna velká šťastná rodina. A kdo v ní není šťastný, ten je patrně už mrtvý, nebo minimálně bude. Polobotky můžou být prostě jen naleštěné nebo betonové. Žádný mezistupeň neexistuje.
14.05.2017 – „Tady jsou další novináři? Novinářů je příliš moc, měli by se likvidovat.“ (Návštěva Číny a setkání s prezidentem Putinem)
11.10.2017 – „Vyžeňte toho kameramana, nebo ho zabiju!“ (Rada Evropy ve Štrasburku)
20.10.2017 – „Račte se podívat na ten samopal. Je na něm vypálen nápis ¨na novináře¨. Takže se můžete postupně stahovat dozadu. Protože neumím střílet, nelekejte se.“ (tisková konference po skončení návštěvy Plzeňského kraje)
Slovensko nás svojí politikou definitivně předběhlo. Navíc nám dokázalo, že se ani dvacet let po rozdělení nezačalo mluvit na Slovensku maďarsky, jak jsou všichni zvyklí. Slovensko tedy definitivně směřuje na jih, ale na rozdíl od nás se nechce zahazovat s druhořadými gangy, ale míří právě do jedné velké spokojené rodiny. Že se v ní Slovensko už nachází, psal koneckonců i slovenský investigativní novinář Ján Kuciak, který se společně se svojí partnerkou stali smutným mementem toho, co se stane, když šťastná rodina není tak šťastná.
Premiér Fico pak v přímém přenosu vytáhne připravený milion eur v hotovosti na tiskové konferenci, ačkoliv jej Kuciak ještě před smrtí označí přímo napojeného na vazby slovensko-italské šťastné rodiny. A to je prostě nabídka, která se neodmítá. Ně někomu, kdo je na Slovensku Capo di Tutti Capi premiér.
To třeba Slovensko si dokázalo vybrat svůj mezinárodní název mnohem barvitěji. Odkazuje na jméno skutečného vůdce Slovenska i zcela jasnou vazbu na velkou šťastnou rodinu. Slovensko se totiž od příštího roku bude na mapách vyskytovat jako Ficílie.
