Délka textu: Článek přečtete zhruba za 8 minut.
Původně se o tuto recenzi měla starat autorka úplně jiného plátku, ale potom, co během psaní recenze spáchala sebevraždu, hodili tenhle džob nám, protože my se pověr nebojíme. A taky jsme se rozhodli ji napsat v jiném stylu než předchozí autorka. A to i proto, že sice vyškrábala nehty do papíru úvod i konec, ale recenze o dvou větách nám prostě přišla strašně krátká.
“Život je jako kniha koktejlů Ládi Hrušky. Občas se vám chce strašně moc umřít.”
Recenzentka Alena, R.I.P in Pieces!
Láďa Hruška o sobě odjakživa tvrdil, že není kuchař, ale jakýsi experimentátor. Měl k tomu samozřejmě hned několik důvodů. Jednak nikdy vařit neuměl, a také se každému kuchaři svíraly paty v pěst pokaždé, když Láďa vykradl další recept z Mimi bazaru a postupně se tím balastem propracovával i k perlám lidového umění, jako byl například kaviár z hlemýždích vajíček nebo majonéza z našlehané Indulony.
Láďa vždy vyhrabal na smetišti dějin nějaký recept a obvykle se jej pokusil reinkarnovat před televizními kamerami, načež recept obvykle převzaly 2-3 miliony malochovatelů žaludečních vředů.
Jako experimentátor přitom ani nepoužil laboratorního vybavení. Obvykle jste čekali, že bude dělat zmrzlinu v tekutém dusíku, nebo že vám usmaží řízek v kyselině… ale to ne. Láďa ve své kulinářské éře neexperimentoval s vařením, ale s lidmi, což vedlo k vyšetřování před tribunálem zabývajícím se zločiny proti lidskosti a k vydání historicky nejprodávanější „kuchařky na smrt“ v České republice.
I přes tisíce prodaných výtisků původní kuchařky Vaříme s Láďou Hruškou však kniha stále figuruje na prvním místě v žebříčku nejhůře hodnocených knih. Čtenáře k tomu patrně vedl pocit, že samotný výtisk je válečný akt vůči nevinnému papíru (lépe dopadl i Mein Kampf nebo dokonce 25 rozhovorů s prezidentem Milošem Zemanem).
“Papír snese hodně. Nikoliv čtenář. “
Vynálezce toaletního papíru Henry Harmasan
I přesto se však Láďa stále těší početnému zástupu fanoušků a obdivovatelů. Zejména pak mezi nemehly a idioty, kteří k němu vzhlížejí jako k modle. Je pro ně živým důkazem, že i jeden z nich se může dostat do televize a být slavným. Z Novy sice odešel a vydal se na slibnou dráhu kutila a konstruktéra jaderných pum, s tím však také pohasla jeho vydavatelská éra. Stále publikuje, ale rozhodně už není tak vyhledávaný, jako třeba v roce 2014.
S tím by však mělo být konec. Láďa odhodil vidle, a to dává zesnulému Přemku Podlahovi přece jen malou naději na posmrtný klid, protože posledních pár let metal v urně salta.
Láďa však v rámci jednostranně výhodného kontraktu s televizí Nova souhlasil, že do kuchyně už nepáchne, proto se tentokrát všeuměl vydal jiným směrem. A teď, těsně před příchodem letní sezóny přichází i se svojí nejnovější knihou koktejlů.
Knihu jsme dostali v rámci recenze k dispozici. Je teď před námi, levituje asi centimetr nad deskou stolu a matně září zelenofialovými odstíny barev. Desky knihy jsou tradičně šity z lidské kůže. Na první pohled vidíme změnu ve vazbě knihy, původní kuchařka byla totiž pouze lepená, což se ukázalo být fatálním omylem. Vyhnívající recepty v knize spolu začaly reagovat, což vedlo k vypadávání listů. To se novému titulu nestane, neboť se kniha dostala do pevné vazby. Listy knihy jsou navíc povoskované, takže případný výron ektoplazmy prostě utřete a kniha si bude dále nedotčena žít svým vlastním životem.
S čím budou vyznavači temných sil nespokojeni, je způsob úpravy hran knihy. Ty jsou nově zaoblené. U původní kuchařky existovalo totiž důvodné podezření, že knihu satanisté používali k podřezávání nevinných obětí. K tomu by se zaoblenými rohy nemělo docházet. Stále je sice možné podříznout krk papírem, ale k tomu je potřeba určitého švihu a poměrně dlouhého tréninku, takže v konečném důsledku na konec stejně vždycky sáhnete po noži.
Pozitivum vnímáme ve váze knihy, která je zhruba o třetinu těžší než v případě předchozích kuchařek. Případné kamenování kuchařkami tak bude mnohem rychlejší a levnější. (u předchozích vydání se stávalo, že se kamenovaný dříve zadusil pod množstvím knih, než aby zemřel na následky úderů knihy).
Obsahově se Láďa Hruška drží ověřeného konceptu. Ponechal si heslo „levně a chutně“ a vydal se tentokrát za barmanský pult, aby nám ukázal, že prémiové koktejly nemusí být nutně drahé. Dopomáhá si k tomu tradičně dostupnými a levnými náhražkami, které mají spořiví občané rádi a vždy po ruce. Láďovi se zároveň podařila posbírat nebo vymyslet téměř stovka receptů, na které do smrti nezapomenete. Připomínáme, že v případě požití některého z koktejlů se tak může stát i dříve, než jste měli v plánu.
Nanalezli jsme sice dostatek odvahy, abychom nějaký z publikovaných receptů vyzkoušeli, přesto nemáme pochyby o tom, že se kniha stane letním bestsellerem. Za příznivou doporučovanou cenu 666 Kč si ji budete moci sehnat u každého dobrého knihkupce již počátkem následujícího měsíce.