Délka textu: Článek přečtete zhruba za 2 minuty
Autorem je bezdětná matka Žužu, která přetransformovala mateřskou dovolenou na intenzivní péči manžela. Snažilkovství tak dle vlastních slov povýšila na novou metu zevlování, díky kterému má dostatek času venčit akvarijní rybičky v záchodové míse a skládat pro svůj idol podobné texty, jako je tento:
Nevinná dívka
Dveře zavírám, cítím tě beztak všude,
jak válka za Írán, kdo čekal, jak to bude?
Bylas nádherná, teď znám jen hořkou pachuť,
vinu nese víno?
Tak víckrát pít se nenuť…
Jak je ti, když nemáš sklenku vína?
Tak jak je ti, já myslel, že jsi jiná.
Jak je ti, když jdeš vybrat schránku?
Chceš objetí a otočit stránku,
Byl jsem tvůj chrám,
čelem se však země nedotýkám, to podotýkám.
Loď už odjela, my dva jsme na ní byli,
Píseň zazněla jen na kratičkou chvíli,
jsi jak námořník, mně to prostě vadí,
po pár skleničkách si myslíš, jak to ladí.
Jak je ti, když nemáš sklenku vína?
Tak jak je ti, já myslel, že jsi jiná.
Jak je ti, když jdeš vybrat schránku?
Chceš objetí a otočit stránku,
Byl jsem tvůj chrám,
čelem se však země nedotýkám, to podotýkám.
Chtěl bych ti jen říct, že může to bejt jinak,
až začneš říkat ANO a nebudeš mi vzlykat,
že becherovka nechutná, v tom jsi totiž samotná.
