Délka textu: Článek přečtete zhruba za 4 minut.
Roku 2011 se Andrej Babiš prohlásil za novodobého Ježíše, založil sektu Anoistů a napsal vlastní Bibli s názvem “O čem sním, když zrovna bdím”. Kniha obsahovala mnoho Andrejem vykonaných zázraků jako je chození pod vodou, uzdravení nemocných prostřednictvím neúspěšného zpěváka ze Superstar, proměna podzemní vody v hnojivo nebo nasycení hladových důchodců pomocí koblih, které chutnají jako půl roku stará houbička na nádobí, vylouhovaná v moči zanedbaného chlápka s nefunkční ledvinou.
Všechny ovečky byly do sekty verbovány mediálním pastevcem Markem Prchalem. Ten začal na sociální sítě postovat fotografie, na kterých Andrej resuscituje surikatu, kydá hnůj v botách za 50 klacků, blije kaviár do volátek ohrožených mláďat orla skalního, nebo na kterých daruje amputovaným vozíčkářům nové Air Maxy. Během několika let se sekta rozrostla a čítala statisíce členů. Ti byli svému vůdci bezmezně věrní a při pohledu na výše zmíněné fotky brečeli dojetím, jako kdyby zrovna kopli tequilu očima. Komunita Anoistů sídlila na farmě Čapí hnízdo, odkud Andrej řídil výkup rozsáhlých pozemků, na kterých plánoval pěstovat řepku olejku s cílem nakrmit celý národ. Postupem času Anoisté ovlivňovali dění v celé společnosti a jejich vliv prostupoval také do sféry nejvyšší politiky.
Roku 2018 přišel velký zvrat, který působení Anoistů ohrozil. Prezidentem České republiky se stal vědec s fejkovými brýlemi a iluminátským naslouchátkem, Jiří Drahoš. Drahoš měl v plánu přivést do Evropy černé imigranty z Afriky a zkřížit je s chobotnicemi. V laboratoři vzniklí hybridi měli efektivněji obhospodařovat bavlníkové plantáže a zvýšit tak zemědělskou prosperitu České republiky. Tuto strategii podporoval také nově jmenovaný premiér Miroslav Kalousek, utajený syn Georga Soroše. V důsledku událostí nastal okamžitý střet zájmů spočívající v rozličném názoru na migrační politiku a využití zemědělské půdy. Vše vyústilo v ozbrojený konflikt na farmě Čapí hnízdo, kde se zabarikádovalo na 300 skalních členů sekty. Samotný konflikt později vešel ve známost jako “300: Bitva u Řepkopyl”. Policejním jednotkám se nepovedlo překonat zfanatizovanou obranu, takže následovalo dlouhé a neúspěšné vyjednávání, na jehož konci snědlo všech 300 lidí koblihy plněné kyanidem. Dle posmrtné identifikace šlo především o jedince, kteří věřili v chemtrails, viděli Ilumináty v každém trojúhelníku pizzy, psali slovo trojúhelník s “ů”, volali Jolandě kvůli diagnostice rakoviny, stáli kilometrovou frontu na podpis od dvojnásobného vraha, házeli výplaty do matů a místo sebereflexe vinili ze svých failů podnikající sousedy.
