Délka textu: Článek přečtete zhruba za 2 minut.
Tohle je Helmut. Náš blízký spolupracovník z německého DOrtelmundu. Genetické pokusy za na jeho rodině za druhé světové války z něj udělali něco jako X-mana. V první řadě nepřehlédnete nohy, které jsou křivé jak formy na blesky. Pohle jeho levého stehna jsme koneckonců odlili runu, kterou tiskneme na všechny naše dOrtely do spodní poloviny rudé prdele. Helmut má navíc díky poloviční DNA prasete vlasový porost, který nápadně připomíná rejžák po gangbangu s ježky a souvisle postupuje přes tvář až na palce na nochách. A jako správný vlastenecký vepř má samozřejmě skvěle vyvinutý čich. V zimě dohání na hranicích k šílenství pašeráky a migranty, jakmile se ale oteplí čenichá pro naši dOrtelárnu v lesích, a vyhrabává ty nejlepší lanýže, ze kterých děláme naše jedinečné dOrtely.
Helmuta jsme nečekaně přepadli, když si to po čtyřech hnal z lesa. Oblečen samozřejmě v maskáčích, aby mohl na lanýže útočit ze zálohy. Tu náhle zavětřil náš dOrtel a charakteristickou vůni. Chudák z toho byl zmatenej, jak slepá lezba v rybárně. Poměrně instinktivně se začal rýpat v kupce hlíny a hledat pochoutku. Alespoň tedy doufáme, že to svinstvo za nehty je hlína.
DOrtel jsme pro Helmuta připravili netradičně z lizu pro domácí zvířata. Helmut si totiž na sladké moc nepotrpí, ale v zimě oblizuje nasolený asfalt z německých silnic a způsobil takto už pár nehod. DOrtel jsme jako obvykle dozdobili ostnáčem. Tentokrát jsme ale zvolili drát z berlínské zdi, který je chuťově mnohem výraznější, než dráty z našeho pohraničí.
Helmut sice dosáhnul věku 30 let a jateční váhy, prozatím mu ale zatajíme, proč jsme mu dOrtel naservírovali na pekáči. Ať si dnešek užije, pašák jeden!
