Délka textu: Článek přečtete zhruba za 5 minut.
Zvláštní situace potkala pana Dušana z Popravu, který se celý život živí jako feťák. Zdravotní komplikace mu totiž otevřely dveře do podnikání. Za vše paradoxně může dávka nekvalitního koksu, který si sehnal na bratislavském nádraží. Mix omítky a sádry mu sice urval nosní přepážku, od té doby však Dušan vysmrkává sádrové trpaslíky. A lidé jeho kýčovitá dílka milují!
„Však aj dekel mi to odjebalo. Ale ako vidíte, mňa to prospieva! Viete ako.“ hodnotí svoji situaci feťák Dušan, kterého Forbes nedávno ocenil jako nejrychleji bohatnoucího Slováka. Feťák Dušan byl vždy náruživým gurmánem toluenu. Zlom nastal koncem loňského roku, kdy jej lékaři postavili před hotovou věc. Pokud bude toluenu holdovat i nadále, zemře. Dušan tedy prohlédnul a začal se orientovat na kokain. „Ako… je to drahšie. Ale koks nie je nejaké čongo bongo. Človek do seba jednoducho musí trochu investovať. Veď aj mňa to pomohlo!“
Marketéři přitom hodnotí vzestup Dušanova impéria na sádrové trpaslíky jako ekonomický zázrak Slovenska. Přitom ze začátku se nezdálo, že by přesedlání z toluenu na kokain vedlo k nějakému dlouhodobějšímu zisku. Očití svědci tvrdí, že ještě v únoru viděli Dušana hrabat se v kontejneru, kde hledal zálohované láhve od piva.
„Sklamal som sa v dealerovi. V dealerovi som sa sklamal. Ale beriem to športovo.“ vzpomíná Dušan na těžké začátky. Jeho neutuchající entuziasmus však nakonec přinesl kýžený výsledek. „Nebyť tej dávky, čo mi predal, mohol som ťahať obyčajné lajny ešte dnes.“ Právě nekvalitní dávka fetu, kterou si Dušan na nádraží zakoupil, mohla za to, že si při kýchnutí odjebal nosní přepážku. Jeho atypicky tvarovaný nos pak začal díky sádře plodit hrudky připomínající živé bytosti. Zprvu neforemné, pokřivené mrzáky, kteří připomínali skřety z Gringottovy banky. Čím častěji ale dušan zkoušel vysmrkávat sádru, tím lepší grif do nosních dírek získával. Následující měsíc už klepali na dveře Dušanova kontejneru akademici z Národní galerie.
„Je to gýč, ale nádherný. Každý trpaslík je unikátny,“ odpověděl na náš dotaz ředitel galerie Štefan Čobol. „Dušanovi sme ponúkli angažmán a dokonca výstavu v galérii. Nikto ale nečakal, že nám prinesie set exponátov už nasledujúci deň. To nás skutočne prekvapilo. Práve vtedy sme Dušanovi odporučili, aby sa svoje dielka pokúsil speňažiť.“
A tak se také stalo. Trpaslíci nyní zdobí zahrádku nejednoho domku od Bratislavy po Košice. Dušan bohužel nemá tušení, kolik trpaslíků už takto vysmrknul. Je ale za novou šanci rád. „Konečne má môj život zmysel,“ uzavírá Dušan. Přiznává, že se díky produkci nových trpaslíků nezastaví, a od rána do večera rovná platinovou kreditkou lajny sádry. Dokud ho ale jeho práce bude bavit a dokud budou mít lidé zájem o jeho nádherné trpaslíky, svět bude lepším místem. Pokud si myslíte, že váš život nemá smysl nebo že je váš život zbytečný, začněte fetovat. Třeba zrovna zde na vás čeká milionová šance!