Délka textu: Článek přečtete zhruba za 4 minut.
Karlův most je jedním z nejstarších mostů v České republice. Most přežil povodně, Krndu i Demolínka, nyní se však nad ním stahují mračna. Dle památkářů byl totiž Karlův most postaven “na koleni”. Na místě je tedy proto jeho stržení a vybudování přesné repliky při zachování dobové technologie a postupů pro zachování autenticity.
Neduhů okolo Karlova mostu je ovšem celá řada. Památkáři například upozorňují, že se nejen nikdy nenašla architektova diplomová práce, ale není ani vůbec dokázáno, zda vysokou školu alespoň navštěvoval. “To by nám chybělo, aby tu mosty stavělo nějaký nemehlo s, v tom lepším případě, gymplem,” vyjádřil se jeden z památkářů, Vítězslav Napakujse. Dalším problémem jsou architektovy neověřitelné reference. Památkářům se nepodařilo kontaktovat ani jednoho z údajných zákazníků, neboť jsou již několik století po smrti. Kritika ovšem padá třeba i na výběr materiálů. Údajně byly použity kameny sesbírané v okolí Prahy a jako hlavní pojidlo posloužila vajíčka. Samotnou stavbu poté prováděli nekvalifikovaní dělníci z řad poddaných, kteří v mnoha případech neuměli číst ani psát.
“Ten most sice vydržel několik století a asi by při pravidelné údržbě ještě několik století vydržel, ale tady jde o princip. Jak by to tady vypadalo, kdyby si každý mohl dělat a stavět, jak se mu zachce? Ani na tom čištění kartáčkem na zuby a mýdlovou vodu už netrhnem ani korunu, protože přilezl tenhle čistič, sundal to za dvě hodiny a udělal z nás kretény. Jak teď uživím rodinu?” neskrývá své rozhořčení vedoucí památkového ústavu Radim Puntičkář.
Posledním hřebíkem do rakve Karlova mostu bylo pseudoneodborné vyčištění graffiti na jednom z pilířů mostu. Reverzní vandal Miroslav “Čistič” Černý při čištění použil zvláště agresivní chemikálii s chemickým vzorcem H2O. Ta podle památkářů začala na molekulové úrovni měnit maltu za želé. Identická chemikálie navíc působí i na mostní pilíře. “Z těch pilířů se už nejspíš dávno stala tak kvalitní želatina, že by z ní šly vyrábět JoJo žížalky,” tvrdí samozvaný závislý odborník Jan Pružný. Krutou daň si vybral i vítr, který na Karlův most denně fouká prvky a molekuly jako například N nebo O2 v rychlosti i několika desítek kilometrů za hodinu.
Opětovné postavení Karlova mostu by mělo trvat minimálně dvacet let a cena bude přibližně 3,6 bambiliónu korun. “Not great, not terrible,” okomentoval návrh ceny jeden ze zahraničních expertů, který si nepřál být jmenován. Jak to tedy vypadá, ohrožený druh Památkář Obecný bude v českých končinách zachován a jeho vyhynutí v nejbližší době nehrozí. Navíc se začíná spekulovat o tom, v jakém stavu se nachází Pražský hrad. Ten už od roku 2013 zevnitř rozežírá kyselina a vzhledem k rozsáhlým bezpečnostním kontrolám a uzavírkám nemají památkáři možnost jeho interiér zkontrolovat. Příležitost provést hloubkovou kontrolu se naskytne nejdříve v roce 2023, do té doby zůstane viset otazník i nad touto významnou památkou.