Délka textu: Článek přečtete zhruba za 8 minut.
Českou republiku začala zaplavovat ruská vakcína proti koronaviru Sputnik. Ta je určena především rusofilní části populace a všem, kteří vzpomínají na to, jak bylo dříve lépe (společným jmenovatelem je schopnost scrollovat stránku Facebooku za pomocí kurzoru myši. Na postranní liště okna prohlížeče). V České republice tak byla zatím očkována asi tisícovka dobrovolníků. Ti bez výjimky více věří zázrakům východní medicíny než konkurenčním kapitalistickým vakcínám. Množí se však případy úporné a neustupující bolesti hlavy. Ta se dostavuje prakticky ihned po očkování. Předběžné výsledky hovoří o tom, že bolest může způsobovat půlmetrový ruský makročip, který je během očkování do těla instalován.
Poznámka redakce: Makročip je opakem mikročipu. Jeho funkce jsou přímo neúměrné jeho velikosti, čímž se vysvětluje skutečná podstata ruského inženýrství.
„Samozřejmě tím nesnižujeme kvalitu ruské vakcíny. Jen je prostě lebka běžného českého občana málo uzpůsobena tomu, aby z ní trčel půltunový vysílač,“ hodnotí předběžně situaci Mu. Drc. Prof. Abe. Ceda. Bak Lažán, trvající na přesném pořadí titulů u jména. „Podívejte, průměrný ruský mužík žije spokojeně v hloubené zemljance celý svůj spokojený život, než ve čtyřiceti zemře na leukémii z ozáření a cirhózu jater. Nějakého cizího objektu mezi očima si prakticky ani nevšimne. Ale český zhýčkaný občan je tak trochu jiný případ,“ vysvětluje Mu. Drc. Prof. Abe. Ceda. Bak Lažán a domnívá se, že právě Sputnik, který je napevno připojen k levé hemisféře mozku, může způsobovat úporné bolesti. „Ruská technika není jednoduše tak daleko, aby dokázala sestrojit funkční mikročip za použití nanotechnologie.“
S určitým odporem to přiznává i strůjce ruského makročipu Anatolij Ďatlov, který se podílel i na testování vakcíny. „Je pravda, že vývoj Sputniku provázely určité technologické obtíže. Ale než jsme vakcínu začali zkoušet na lidech, pochopitelně proběhly klinické testy na zvířatech. Sputnik jsme použili u tuctu laboratorních myší a ani u jedné jsme nezjistili vedlejší efekt v podobě bolesti, závratí nebo nechutenství,“ vysvětluje Ďatlov. Po nátlaku přiznává, že žádná z testovaných myší vpravení Sputniku do těla nepřežila, což mohlo být způsobeno právě tím, že ani myší lebka není uzpůsobena k tomu, aby do ní byl vpraven půltunový vysílač. „Následovaly klinické testy na lidech a ani tehdy si dotazované subjekty nestěžovaly na výraznou bolest. Většina hodnotila bolest 3,6 na škále od jedné do deseti, což není dobré, ale ani příšerné. S ohledem na dobrovolníky, u kterých jme použili placebo v podobě radiátoru vraženého do lebky a kteří si stěžovali na naprosto stejný stupeň bolesti, hodnotíme, že se jedná jen o dočasný efekt, než si tělo na Sputnik zvykne,“ míní Ďatlov.
Bil Gátez je přední světový výrobce 5G mikročipů na ovládnutí světa. V rámci vyváženosti reportáže jsme kontaktovali i jeho. „Podívejte, moje mikročipy se vejdou na špičku prstu. Můžete se pokusit o něco podobného se Sputnikem, ale obávám se, že se to vašemu prstu líbit nebude,“ vysvětlil nám zásadní technologickou problematiku Bil Gátez, podle kterého je zásadní chybou konkurence, že se jí nepodařilo nahradit tranzistory a tři sta metrů kabelů za pomocí nanotechnologie. „Jak chcete nenápadně ovládnout lidstvo, když každému do hlavy narvete dělovou kouli?“ ptá se spíše sám sebe Bil Gátez. Ten se přiklání spíše k očkování s příchutí mikročipu, které je možné vpravit prakticky kamkoliv s jehlou o průměru otvoru sedm milimetrů a více. „A i přesto máme v celém projektu evidentně lepší výsledky. Z globálního hlediska se nám podařilo jen za poslední rok zlepšit pokrytí 5G sítí na planetě o 48 %. A to ani nemluvím o informacích získaných od subjektů díky implantovaným mikročipům,“ pochvaluje si Bil Gátez. Za naprosto zlomový úspěch svého miliardového byznysu pokládá zjištění tajného receptu na gulášovou polévku od Anežky Pádivé z Horních Počernic. Ta dlouhé týdny očkování odmítala, a až nájemnému vrahovi se podařilo stoletou důchodkyni během večerní procházky pobodat injekční stříkačkou s mikročipem.
„Je to takový náš vlhký sen,“ přiznává i Ďatlov. „Nejdříve ale musíme Rusko pokrýt alespoň základním signálem. Nemůžeme přijít s hardwarem, který bude umět přenášet terabity dat za sekundu, když k tomu nebudeme mít uzpůsobenou infrastrukturu,“ uzavírá Ďatlov, podle kterého by díky Sputniku mohlo být Rusko zcela pokryto vytáčeným spojením již během následujících deseti let.
Naše redakce chce na závěr všechny občany upozornit, aby se rozhodli pro jednu konkrétní vakcínu a nenechali se očkovat jak ruskou, tak kapitalistickou naráz. Pokud tedy nechcete docílit toho, že budete mít v nose další studenou válku.
