Délka textu: Článek přečtete zhruba za 6 minut.
Zrno nejasnosti zasel premiér Babiš prohlášením, že maturitní zkoušky budou letos buď stejně složité, těžší, případně lehčí než obvykle. Vlnu rozhořčení vyvolal především u maturantů, kteří už týden v naprosté izolaci oslavují úspěšné složení státem přidělené maturity. Prakticky okamžitě se rozhořela diskuse o tom, zda má v úmyslu premiér nabídnout studentům tři verze maturity, přičemž student sám by si mohl vybrat, zda chce, aby jej komise během videokonference grilovala málo, well done, nebo fakt hodně. S ohledem na zaběhlé zkušenosti se však zatím ale zdá, že premiér jednoduše neví, a nechává si alibisticky vrátka pro případ, že by dvě ze tří možností nevyšly.
„Neříkej hop, dokud nepřeskočíš,“ zní z úst Blatného, kterému se úspěšně podařilo aplikovat věštění z čajových lístků a lógru na Ministerstvo zdravotnictví a začíná přes rameno pokukovat po Ministerstvu školství. To se totiž podmínečně uvolnilo po tom, co dosavadní ministr školství vystoupil z ANO. Je přitom nepsaným pravidlem, že klíčové role ve státě vedeném jako firma spravují v rámci trafik bez výjimky lidé na výplatní pásce Agrofertu. Ač k tomu zatím nedošlo, je zřejmé, že ministr školství bude v nejbližší době tedy odvolán, a posune se v karierním žebříčku někam výše. Například na velvyslance Čečensko-Indokužské pahorkatiny, kterého Česká republika již několik týdnů zoufale hledá. „Tak třeba ministr Havlíček vstává sice v pět, ale na dvou židlích sedět zvládá,“ obhajuje svoji vizi Blatný. „Mám navíc jasný cíl, kam chci v příštích letech školství přivést, což se o panu Plagovi rozhodně říct nedá,“ míní Blatný, který důrazně odmítá spekulace, že se podobnými tanečky snaží připravit na převlečení kabátu po tom, co se Starému jezevci konečně podaří Bureše přesvědčit, aby ministra zdravotnictví rezignoval. „Není to pravda! Školství by mi určitě šlo. Chci třeba protlačit lidové pranostiky jako předmět do středních škol, a dát jim minimálně podobnou váhu jako matematice a češtině.“ Stejně tak by se ale podle Blatného do budoucna mohly na střední školy dostat předměty jako určování počasí ze střev uhynulých zvířat, věštění vývoje pandemie z křišťálové koule a základy černé magie.
„Celkově se domnívám, že zejména maturitní obory potřebují trochu svěžího vánku do jinak zatuchlých základů,“ míní Blatný, který ve své vizi nezůstává při zemi, a koketuje s myšlenkami nových maturitních oborů. Konkrétně sociální a politická zaměření by do budoucna mohly obohatit maturitní ročníky obecního kata a velká obliba je předpokládána u oboru potírání čarodějnictví a základy stavby hranice, který je navíc možné rozšířit vysokoškolským studiem Španělské inkvizice.
Naše redakce se zeptala pana Blatného na výklad onoho rčení o trojí obtížnosti maturity, což naše čtenáře aktuálně pálí asi nejvíce. „Nemohu mluvit za pana premiéra, ale osobně se nedomnívám, že obtížnost zůstane stejná, nebo se sníží. Myslím si, že jde dokonce o ztížení, protože do jinak přísných státních maturit přidáváme i zkoušku odbornou, a to zasouvání předmětů do nosní dutiny,“ vysvětluje Blatný. Ten zkoušku odborné způsobilosti vysvětluje tak, že žáci středních škol věnují svůj čas i prohlubování schopností při samoodběru vzorků na COVID. Není přitom veřejným tajemstvím, že v nose krom špejle s uchošťourem obvykle končí i propisky, tužky, a v Brně se nebojí sáhnout například ani po angličáku.
Právě to vede stínového ministra školství Plagu (který si myslí, že stále má právo do ministerstva kecat -pozn. redakce) k názoru, že zkouška odborné způsobilosti postrádá smysl. „Ve chvíli, kdy nemá člověk na co sáhnout, začne dolovat prstem v rypáku automaticky,“ míní Plaga, který se toho v mládí prý něco nadoloval, a tvrdí, že stretching nosních dírek tedy nemá určit, jak moc je student způsobilý k samoodběru vzorku, ale jak dlouho se nudil namísto toho, aby sáhl po samostudiu.
Hele, tuhle reklamu tvůj adblock nezachytil:
