Délka textu: Článek přečtete zhruba za 5 minut.
Vědci přišli s průlomovým objevem, který má šanci odvrátit hrozící nedostatek hořčíku v průmyslu, zbavit důchodce bolesti kloubů a plošně zvětšit penis o 10 % všem v nezávislosti na pohlaví. Tým z katedry hokus pokus Vysoké školy života svou neúnavnou pílí a záškoláctvím během chemie na základní škole přišel na to, že hořčík by šel v průmyslu nahradit jiným, velice podobným prvkem. A to sice magnéziem.
Vedoucím týmu výzkumníků je světově uznávaný kuchař Jiří Babica, který si dle svých slov potřeboval odpočinout od smažení petrželky do křupava. Nicméně touha inovovat a vymýšlet nové recepty Babicu nepustila ani během kuchařské, ale rozhodně ne dovolené. Rozhodl se proto pomoci výzkumníkům na Vysoké škole života s jejich aktuálním výzkumem, ve kterém hledali recept na náhradu hořčíku v hliníkových slitinách. “Ono je vesměs jedno, jestli vaříte závodnickou pánev, nebo tavíte hliník. Obojí děláte v pánvi a u obojího vám stačí rukavice, havajská košile a kraťasy,” vysvětluje Babica svou odbornost na poli materiálových věd. “No, já byl jednou v ruské Sočiči a oni tam, představte si, místo hliníku používají aluminium. Že prý je to lepší, rychlejší! A tak mě napadlo, že něco podobného bychom mohli udělat s hořčíkem. Prostě ho nahradíme magnéziem. Je to úplně stejné, jako když nahradíte citron limetkou,” vysvětluje své geniální myšlenkové pochody Babica.
Prvotní testy s magnéziem namísto hořčíku vyšly slibně. Slitiny s náhražkou hořčíku vykazují v podstatě identické mechanické vlastnosti jako ty, kde je použit hliník. Malý rozptyl ve výsledcích jednotlivých zkoušek se dá připočíst k nejistotě měření. Babica totiž navíc tvrdí, že magnézium lze dále nahradit. “Ten, kdo doma nemá magnézium, tam může hodit Magnesii. A kdo nemá po ruce PETku s minerálkou, ať tam hodí mangan, nebo třeba amalgám,” nabádá průmyslníky Babica. Dle jeho slov se tato praktika už ve světě dávno používá. Údajně se s ní setkal během dovolené v Honolulululu, když navštívil místní restauraci, která je vyhlášená svou žemlovkou z hliníkových housek sypaných právě magnéziem, titanem a stronciem.
V reakci na objev vzrostl celosvětově hlad po minerální vodě Magnesii. Výrobci primárních hliníkových slitin si předobjednali již několik bambiliónů palet s touto takřka zázračnou minerální vodou. “Na 10 tun taveniny hliníku by mohla stačit přibližně paleta minerálek,” vypočítává Ondřej Taveňák, technolog jedné z firem zabývajících se výrobou hliníkových slitin. Magnesii plánují přidávat do taveniny přímo v lahvích, bez pracného šroubování a vylévání obsahu. “Ten plast se odpaří, odnese to nanejvýše pár mořských želv a troška korálového útesu. Taková je cena pokroku,“ dodává Taveňák.
Po tomto úspěchu se vědecký tým přesouvá na další nelehký úkol. Jejich nynějším cílem je zajištění dostatku pitných tekutin pro celý svět. Toho by chtěli dosáhnout tím, že místo vody bude určitá část populace denně pít 2-3 litry roztaveného cínu, bismutu a olova. Pro zajištění pitelnosti bude do každé lahve vhozeno pár kostek kovu v pevném skupenství, které mají fungovat jako kostky ledu ve standardním pití. Nabídnou tak konzumentovi příjemné osvěžení a eliminují riziko popálení jícnu při konzumaci roztaveného kovu. Nám nezbývá nic jiného než výzkumníkům popřát hodně zdaru.
