Délka textu: Článek přečtete zhruba za 5 minut.
K podivnému incidentu došlo v uplynulých týdnech na česko-polských hranicích v okolí řeky Bóbr. Z neznámého škůdce, který nejdříve pokácel pět hektarů lesa, se posléze vyloupl zcela nový druh, který přivolané lesníky opakovaně odehnal hlasitým štěkotem. Očití svědci se již zpočátku obávali, že se zde může pohybovat smečka dobrmanů zkřížených s bobry. Tato obava se následně vyplnila. S takzvaným bobrmanem si přitom myslivci neví rady. Oproti toulavým psům je totiž bobr chráněný živočich a jeho odstřel je zakázán.
„DOBR, KURWA,“ svěřil se naší redakci polský myslivec Grzegorz Bieznohiutjěkąl, který během obvyklé pochůzky po revíru narazil na mutanta bobra a v zápalu litého boje se šelmou přišel o levou nohu. „Teraz jest moim białym wielorybem i będę go gonić przez resztę życia,” líčí své útrapy Bieznohiutjěkąl, který amputaci nohy šelmou nad kolenem bere osobně, a plánuje ji lovit do konce života.
Klackem pod nohou pro Bieznohiutjěkąla je nicméně zákon o ochraně ohrožených druhů, který striktně zakazuje lov bobrů, ať již za účelem regulace jejich počtu nebo lovu pro kožešinu. Tato pravidla se diametrálně liší od těch pro zacházení se zatoulanými psy. Na česko-polském pohraničí se tak stalo něco, čeho se každý biolog děsí ze všeho nejvíce. Zkřížily se dva naprosto odlišné druhy, čímž vzniklo v jinak zcela jasném zákoně slepé místo.
„Jsem si docela jistý, že to ty kundy udělaly naschvál. Prohryzávají se nejen kmeny stromů a kyčlemi nešťastníků, ale i naším zákonem,“ je názoru ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který rezolutně odmítá odstřel toulavých bobrmanů, neboť přinejmenším polovina genofondu pochází od kriticky ohroženého bobra. Přiznává nicméně, že situace je kritická, neboť denně ustupuje les před útoky bobrmana, který si z kmenů na pobřeží řeky Bóbr staví bůhvíproč namísto hrází psí boudy.
Na poplach nicméně bijí i zemědělci, neboť rolníci mají obavu pouštět se bez patřičné ochrany na pole sklízet tuřín. S prořídlých lesů se totiž prakticky nepřetržitě ozývá zlověstné vrčení a štěkání. S pochopením se nesetkal ani návrh hospodářů, který vycházel ze známé operace odchytu Jožina z bažin u Bruntálu. Ten sice jako takový úspěšný byl, ale práškovací letadlo prakticky vyhubilo celý kriticky ohrožený druh zubatých žab, které jsou pro Bruntál typické. A ekologové se právem obávají, že by práškovací letadlo mohlo zredukovat počty kůrovce, už tak sužovaného nenasytnými bobrmany.
Situace se přitom vyvíjí každým dnem a hrozí, že se problém brzy nebude týkat jen řeky Bóbr, ale i zbytku světa.
Alespoň dočasné řešení se podařilo najít během česko-polské schůzky zástupců životního prostředí a zemědělců, kteří se jednomyslně shodli na tom, že bobry je třeba nadále chránit, zatímco toulavé psy je třeba střílet. V rámci populace bobrmanů se tak bude postupovat aritmetickým průměrem, kdy bude mít myslivec povinnost zmutované zvíře pro výstrahu postřelit, ale rozhodně ne zabít. „Rozhodně nechceme vyvolat nějaký vážnější konflikt. Vzpomeňme, jak to dopadlo s obojživelnými mloky. Věříme, že to bude důsledné opatření, které tomuto novému druhu řekne jasně, kdo je tady pánem, a že se množit nemá,“ uzavírá Petr Hladík, který jako druhý krok invervence plánuje vysadit bobrmany v Kanadě a Spojených státech jako přímou odpověď na zatažení Nutrie coby invazivního druhu do Evropy.
Hele, tuhle reklamu tvůj adblock nezachytil:
