Délka textu: Článek přečtete zhruba za 4 minut.
Flotila lodí je obvykle pýchou každé mocnosti. Mít alespoň pár lodí je otázkou prestiže a výrazem finančních možností země. Krom Spojených států můžeme mluvit především o Číně a Rusku, kteří jsou v dnešní době pokládáni za vůbec nejsilnější hráče. Jenomže mít flotilu zastaralých lodí je jedna věc, ale podílet se zároveň na jejich vývoji je věc druhá. Vojenští experti se tak domnívají, že Rusko předběhlo své soupeře minimálně o deset let, když při vojenské přehlídce v Kursku představilo vůbec první jadernou letadlovou ponorku.
„Letadlové lodě je jedno z největších plavidel, které lidstvo poslalo na hladinu oceánu. Jejich provoz není samozřejmě nijak levný, navíc poměrně rychle zastarávají, a když při válce loď schytá přímý zásah, obvykle se potopí.“ Přesně k těmto závěrům došla vědecká komise vedená doktorem Dimitrijem Križnikovem, který se svým týmem bádá nad vylepšením ruských plavidel již od konce studené války.
Není přitom zase tak velké tajemství, že rozpočet na flotilu musí být rozdělován rovnoměrně. Rusko si jednoduše nemůže dovolit, aby byly letadlové lodě pýchou, a aby je mezi tím Američané nebo Číňani předběhli ve vybavenosti ponorek nebo rybářských pramic.
To se však ruskému týmu podařilo alespoň částečně vyřešit zkombinováním jaderné ponorky a letadlové lodi, díky čemuž vznikl vůbec první prototyp letadlové ponorky Potěmkin. Představení plně naloženého plavidla se stovkou členů posádky a dvaceti stíhaček na palubě proběhlo počátkem tohoto měsíce v jednom z největších ruských přístavů, Kursku.
Spuštění na vodu proběhlo za bouřlivého potlesku a jásotu všech přihlížejících. Dokonce i prezidentu Putinovi cukal koutek, což je obvykle jasným signálem, že je s něčím spokojen.
Letadlová ponorka se potopila zhruba po půl hodině od vyplutí. Není přitom známo, zda členové posádky na palubě jásali a oslavovali vypuštění nového plavidla, nebo jen prostě v panice pobíhali po palubě a zoufale lomili rukama.
Sám Križnikov přiznává, že se plavidlo potopilo zhruba o šest hodin dříve, než bylo původně plánováno, ale rychlost a elegance, s jakou šla ponorka ke dnu, je spíše přičítána celkovému pokroku než technologické závadě.
„Kdyby se jednalo o závadu, už dávno by se nám z ponorky ozvali. Že se ponořila před čtyřmi dny a zatím se nám nikdo neozval je důkaz, že vše jde podle plánu. Letadlová ponorka se momentálně nachází patrně v hloubce, odkud není možné vysílat rádiové vlny“, doplňuje Křižnikov, který s hlubinnou zkouškou počítal.
Podle Křižnikova bude již příští týden následovat zkouška startu stíhaček z paluby letadlové ponorky. Ta by měla proběhnout v hloubce 200 metrů pod hladinou.
Hele, tuhle reklamu tvůj adblock nezachytil: