Hamáček: Vydržte! Za dva týdny končí lockdown a ten co přijde bude opravdu poslední!

Občané České republiky se shodují, že v současné době už ani tak není problém, že je někdo drží pod zámkem, ale že je terorizuje nahodilými uvolněními, které záhy vláda znovu zatrhne. „Pro mě osobně to je na psychiku opravdu náročné,“ stěžuje si bývalý podnikatel Tomáš Marný, kterého jsme zastihli během přehrabování kontejnerů za Kauflandem. Z dotazovaných není jediný. Podle našeho výzkumu vyplývá, že si na Stockholmský syndrom většina lidí nejenže zvykla, ale dokonce ho i vyžaduje.

„Jako letošní dovolenou? To je složitá otázka. Ale slyšel jsem, že můj známý má moc fajn klec ve sklepě na Vysočině,“ odpovídá nám na dotaz Jan Zamykal. Stejně jako statisíce dalších občanů České republiky už v dovolenou v zahraničí ani nedoufá, a našel určité zalíbení v sadomasochistických salonech, zatímco jeho nová přítelkyně má aktivní sklony k domácímu násilí. „Dlouho jsem se necítil tak šťastný, jako teď,“ přiznává Zamykal.

Určitou dávku nejistoty však vnesl do současného klidného stavu v České republice poslanec Jan Hamáček, který přišel s prohlášením, že by aktuální lockdown mohl v polovině dubna zcela skončit, a nebál se zarýt ani do příslibu otevřených obchodů, restaurací, nebo možnosti vycestovat za hranice. Není divu, že se mezi populací zdvihla vlna nevole, a plánovány jsou už i první demonstrace, které žádají Hamáčkovu demisi kvůli šíření poplašných zpráv. Podle Jana Hamáčka jsou však podobná nahodilá uvolnění žádoucí. „U nás v ČSSD tomu říkáme šoková terapie. Možná se vám zdá, že poslední rok děláme unáhlená a nelogická opatření a měníme názory jako fusekle, ale za vším se ukrývá vypočítavost před volbami,“ svěřil se předseda ČSSD, který se domnívá, že pokud bude vyhrožovat uvolněním nouzového stavu dostatečně často, voliči si nakonec uvědomí, že by k něčemu takového skutečně mohlo dojít, a tak to raději ve volbách ČSSD na podzim raději hodí.

„Já teda rozhodně budu volit ČSSD,“ říká Natascha Kampusch, která se po letech nedobrovolného domácího vězení přestěhovala z Rakouska do České republiky, aby tu strávila pár let zaslouženého odpočinku. „Připadám si jako doma u Wolfganga. Taky mi slíbil, že když budu hodná a budu mu po vůli, že mě třeba pustí na víkend za rodinou. Nakonec ale vždycky ucukl, a já mu pokaždé naletěla. Teď si tak nějak uvědomuji, že se konečně cítím zase spokojená. Rozhodně netoužím po tom, aby se lockdown uvolnil a každý si mohl dělat, co se mu zachce,“ zhodnocuje situaci osm let vězněná Kampusch. Uvolnění pravidel prý zavání anarchií, a tyto tendence by měly být rozhodně potlačeny.

„Já tedy rozhodně budu volit buď ČSSD nebo ANO,“ odpovídá nám Tomáš Marný, který u kontejneru ubalil ze špačků viržínko. Podobnou odpověď získáváme i od Jana Zamykala a dalších náhodných dotazovaných. Všichni mají společnou diagnózu. Covid v České republice totiž nahradil Stockholmský syndrom.

„Samozřejmě, že jen tak vyhrožujeme,“ přiznává nakonec Jan Hamáček. „Ale slibuji, že lockdown, který přijde po 12. dubnu, bude už skutečně ten poslední – neomezený. Předpokládám, že to naše volební preference katapultuje daleko před naše soupeře.“