Délka textu: Článek přečtete zhruba za 6 minut.
Už za doby učitele národů, Jana Ámose Komenského, se tradovalo rčení, že kdo nic neumí, nic nezkazí. A taky že kdo nic neumí, dělá učitele. To je ovšem dávná historie. Dnes už se nemusíme schovávat za prázdné fráze, protože dnes k tomu máme internety, kde si najdeme a přečteme to, co potřebujeme vědět.
Ptáte se, zda jsou mezi učiteli nekompetentní jedinci, kteří by správně neměli vyučovat, natož aby třeba vedli třídu? Definitivně. Tedy alespoň někteří. A právě s tímto nešvarem se chystá zatočit Ministerstvo školství, které od nadcházejícího školního roku plánuje revoluční myšlenku. Pedagog sám bude muset vědět, o čem mluví.
Změna přišla z požadavku rodičů, kteří opakovaně psali na ministerstvo s obavami, že učitelka vyučující jejich ratolest “musí být kráva”, protože za výklad pokládala náhodně sestavené věty, které se ani vzdáleně nepřibližovaly k původnímu tématu. To ale nikdy nikomu vyloženě nevadilo. Problém je, že není definovaný předpoklad, jakou školu a s jakým zaměřením musí mít učitel dokončenu, aby byl pro výuku kompetentní. Docházelo díky tomu k bizarním okamžikům, kdy měl žák dokončené vyšší vzdělání než učitel, který žáka novou látku učil. Z toho je poměrně snadné usoudit, že pedagog ve skutečnosti nezná látku, kterou studentům předkládá.
Šprtky – tyhle samostatné holčičky (většinou) měly učitelky úplně nejraději. Většinou se doma našrotily látku na několik týdnů dopředu, aby pak v prvních řadách zdvižené ruce tvořily les. Pančelka tak nemusela ztrácet čas přílišným zabrušováním do látky, protože talentované holčičky “pochopily” při prvním “vysvětlení”.
Ti ostatní – správně. Do téhle skupiny jste pravděpodobně patřili i vy. V tom horším případě ještě patříte. Početná skupina zastupovala všechny ty nepřipravené idioty, kterým se látka musí vysvětlit opakovaně jen proto, aby ji znovu nepochopili. Je to skupina určená všem notorickým opisovačům, kteří se ani neobtěžovali pokusit se látku naučit, protože správně tušili, jak moc ji v reálném životě nebudou potřebovat… jsou to zkrátka všichni žáci, které by učitelka nejraději přesunula do zvláštních škol… kdyby jich nebylo tak proklatě málo. Když to přece napoprvé pochopí všechny ty šprtky v první řadě, jak je možné, že to nepochopíte vy?
Ministerstvo si slibuje, že pokud bude učitel skutečně vědět, o čem mluví a nebude jen papouškovat fráze, které si o přestávce zrekapituloval z učebnice ve sborovně, bude umět látku skutečně vysvětlit. Je pravděpodobné, že by se tím skupina šprtek v rámci vedlejšího efektu rozrostla.
Není přitom úplně jasné, jakým způsobem chce ministerstvo tohoto závazku dosáhnout. Takzvaná “stará škola“ totiž již odešla do důchodu – tedy až na soudružku Pařízkovou z Národní třídy, která stále žije ve své paralelní realitě, kde žádný 28. říjen 1989 nebyl a i nadále seká ve 106 letech násobilku a neukázněné žáky přes prsty. Její finální přeměna na hnědé uhlí je nicméně podle přírodovědce Slezáka plánována na rok 2025 a pak už tu nebude nikdo, kdo by si s žáky dokázal poradit a skutečně dohlédnout, že je vyučovaná látka nejen vysvětlena, ale i pochopení.
Spotřeba novopečených učitelů totiž převyšuje jejich poptávku a zástupy pedagogů pozvolna řídnou. Už teď se stává, že věk učitele je velmi podobný, ne-li stejný, jako věk žáka. A to prosím nemluvíme o univerzitě třetího věku. Pokud navíc bude Ministerstvo školství chtít, aby učitel látku uměl, může se stát, že naše děti na podzim usednou do školních lavic bez vyučujícího. V tomto případě by se muselo pravděpodobně sáhnout do obsáhlé databáze absolventů Vysoké školy života, díky čemuž by však došlo i k úpravám ve školních osnovách. Zmizely by například vědní obory jako fyzika, chemie nebo tolik obávaná mluvnice. Ty by pak mohly nahradit hodiny branné výchovy, alternativní medicíny a hospodské politiky.
