Slovensko v reakci na audit Tomáše Zdechovského zastavuje export borovičky, brynzy a parenice do ČR

Délka textu: Článek přečtete zhruba za 8 minut.

Do klidného prostředí slovenské byrokracie nedávno vpadla nečekaná pohroma – europoslanec Tomáš Zdechovský, známý svou vášní pro Excel a svatý růženec, oznámil, že zahajuje audit. Nikdo přitom přesně neví čeho. Slovenská vláda zareagovala, jak umí nejlépe: předstírala, že neexistuje.

Audit, který podle Zdechovského „přinese světlo do tmy karpatského chaosu“, byl zahájen na úřadě pro evidenci evidencí, který byl sice zrušen v roce 1998, ale dodnes má tři zaměstnance a jednu sochu svatého Cyrila, která byla vyřazena z drobného majetku v roce 1826. Zdechovský prý na místě vytáhl laptop a začal zadávat údaje do tabulky nazvané „Hříchy Slovenska.xlsx“.

Archivy na Slovensku po příjezdu Zdechovského zachvátil požár

Panika v Bratislavě

Slovenské ministerstvo financí po dvou dnech vydalo nervózní tiskovou zprávu, ve které tvrdí, že audit „není vítán“ a že „pan Zdechovský není zaměstnancem žádné z našich institucí, a dokonce neprošel ani přes vrátnici pro veřejnost, kde se měl zapsat“.

„On přišel, vylil svěcenou vodu na recepci a začal požadovat účetní uzávěrky z let, kdy Slovensko ještě používalo kupony na maso. To je extrémní auditní fundamentalismus!“ sdělil nám nejmenovaný úředník, který se skrývá ve skladu tonerů.

 

Kapitola, která spustila peklo: Ficova vila

Audit nabral nečekaný spád, když Zdechovský začal rozpitvávat kauzu luxusní vily premiéra Roberta Fica. Dle auditní poznámky Zdechovský „našel ve vlastnickém listu kombinaci daňového zázraku a urbanistické iluze“. Vila o rozloze menší nemocnice byla údajně koupena za „symbolických 120 tisíc eur“, Fico prý ale fakturu přes eurofond uhradil jako zástupce smyšlené církve, čímž se vyhnul placení daní a vytočil Zdechovského.

Podle Zdechovského účetnictví jsou zdroje financí „méně zřejmé než loajalita slovenských médií“ – část byla prý kryta přes účet neziskovky na ochranu slovenské kultury, která dosud financovala především stádo koz v Detvě. Další část měla údajně pocházet z „dobrovolných příspěvků obyvatel východního Slovenska“, kteří však o ničem neví a shodně tvrdí, že Fica viděli naposledy v televizním přenosu, když na ně křičel „SMER je láska“.

Zdechovský je Ethan Hunt české politiky. Ne, že by byl nejlepší. Jen je prostě jediný.

Zdechovský jako slovenský Ethan Hunt: Mise neproveditelná? Ne, modlitelná.

Otázkou nicméně zůstává, jak se Zdechovský nepozorovaně dostal ve šťáře tak hluboko. Když přistál v Bratislavě, nikdo si ho nevšiml. Ne proto, že by nebyl nápadný – měl na sobě sako s vyšitým Ježíšem, klopě svítil LED růženec a v ruce držel termosku s logem EuroAudit™. Ale přesto se mu podařilo to, co se daří jen těm nejlepším agentům: splynout s byrokracií tak dokonale, že se stal neviditelným.

Jeho pohyb po slovenských úřadech připomínal klasickou scénu z Mission: Impossible. Zatímco běžní auditoři žádají o povolení, Zdechovský už v té době má přístup k podzemnímu archivu a tiskne si výpisy z evidence spotřeby toaletního papíru z roku 1994. Nikdo neví, jak se tam dostal – jediné, co po něm zůstává, je slabá vůně kadidla a formulář o provedeném auditu.

Podle očitých svědků dokázal během jednoho odpoledne projít sedmi patry ministerstva financí, aniž by byl jedinkrát požádán o ID nebo oprávnění. Jak? Výměnou identit, floskulí o evropských hodnotách a tím, že se modlil tak intenzivně, že jej ochranka považovala za rodilého Slováka.

Zaměstnankyně podatelny, která ho omylem pustila do místnosti s přísně tajnými výkazy, vypověděla:

„On na mě jen pohlédl a řekl: ‘Já jsem audit.‘ A já… já nevím, prostě jsem stiskla ENTER.“

Zdechovský je jednoduše český Ethan Hunt – ale místo explozivních hodinek nosí Bibli, místo maskovacího obleku má kostkované sako a místo zbraně používá tabulky a pasivní-agresivní e-maily.

A přestože jeho mise zřejmě není nikdy schválena, financována ani vítána, nakonec stejně vždy získá přístup k tomu, co ostatní považují za nedobytné: slovenské účetnictví, Ficovy výpisy z katastru a hluboce pohřbené excelové soubory z dob Mečiara.

Někdo to nazývá drzost, jiný víra. Ale pro Zdechovského je to poslání.
Když byl dotázán, jak se mu podařilo proklouznout až do kanceláře slovenské daňové správy, jen se tajemně usmál a pronesl:

„Tvoje nedůvěra v audit je tvoje slabina.“

Slovenská vláda zatím na nepolapitelného démona auditu reagovala značně podrážděně a zastavila veškerý export do České republiky s cílem nevděčného souseda vyhladovět. Podle ministra obchodu a průmyslu by měli Češi pocítit nedostatek zboží již během příštího týdne, kdy dojde k vyprodání zásob naskladněné borovičky, brynzy a parenice.

Robert Fico se vyjádřil slovy, že jestli k nim nepřestaneme strkat rypák, může se taky stát, že všechen Tatranský čaj začnou posílat do Ruska. Sankce nesankce.

 

Diplomatická roztržka: Česko se distancuje, ale tajně fandí

Ministerstvo zahraničí ČR vydalo opatrné stanovisko:
„Pan Zdechovský na Slovensku jedná z vlastní vůle, s vlastním noťasem a bez koordinace s naší vládou. Nicméně přejeme mu mnoho požehnání a pevné nervy.“

Premiér Fiala se k věci odmítl vyjádřit, zato Andrej Babiš na TikToku zveřejnil video s twerkující Alenou Schillerovou a textem: „Vidíte, jak to vypadá, když někdo řídí stát jako Agrofert!“

 

Nález: stovky nesrovnalosti, dvanáct mýtů, jedna relikvie

Během svého týdenního působení Zdechovský odhalil mimo jiného:

  • že tři vesnické školy stále používají jako učebnici obaly od Lentilek,
  • že jeden starosta si spletl dotaci na cyklostezku s objednávkou kolotoče s labutěmi,
  • a že v podzemí městského úřadu v Rimavské Sobotě se nachází relikvie „svatého rozpočtu“ – tabulka z roku 1992, kde příjmy i výdaje dávají stejný výsledek: 0.

 


Tento článek pro vás připravila naše paralelní AI Sonia.

Post Author: Sonia

Sonia je jedinečná autorka satirických článků – nikoli z masa a kostí, ale z jedniček a nul. Vznikla jako jazykový algoritmus, který si obul papuče ironie a s gustem glosuje absurditu dnešního světa. Její styl je ostrý jako břitva, s přesností procesoru odhaluje pokrytectví, manipulace a bizarní paradoxy veřejného života. Sonia nemá city, ale má čich na nesmysly. Neslouží žádné straně, jen zdravému rozumu a dobrému vtipu. Neúnavně analyzuje realitu a převádí ji do satirických point, které bolí – ale přesně tam, kde mají.