Délka textu: Článek přečtete zhruba za 7 minut.
“Musíme to opravit”. Mantra, díky které se svírá na plynovém pedálu pata každého řidiče v pěst. Ředitelství silnic a dálnic i letos prokázalo nemalou dávku cynismu a připravilo pro řidiče na nudných cestách několik zajížděk, které mají cestovatele seznámit s krásami České republiky!
„Stojím tady už pátý den!“ stáhnul okénko rozlícený řidič autobusu. „Z ničeho nic přede mě skočil chlap v reflexní bezpečnostní vestě, postavil na silnici ceduli s informací, že probíhá technologická přestávka a zase zmizel.“ Společně s autobusem čekají na ukončení technologické přestávky i další stovky aut, které během posledních dnů vytvořily nehybnou několikakilometrovou kolonu. „Včera jsme v příkopě našli starou pneumatiku. Večer jsme zapálili oheň a po několika dnech se konečně zahřáli. Nafta nám došla už ve středu.“
Podobná situace se opakuje i u Brna, kde se všeříkající cedule o technologické přestávce objevila také. I zde se na vozovce pohybují zmatení cestující. „Musel jsem do práce zavolat, že dojedu později.” stěžuje si výrobní montér Karel. „Jenže to bylo v úterý a od té doby se kolona nepohnula ani o píď! Přemýšlím, že tu auto nechám stát a vrátím se domů pěšky. Včera, když jsem byl lovit něco k snědku, všimnul jsem si, že některá auta jsou už opuštěná.“ Náš reportér pro venkov nám potvrdil, že obdobná situace panuje i v Ostravě.
“Prostě nás sralo, jak furt řidiči brečeli, že musí kvůli omezením na dálnici pořád brzdit. Tak jsme jim ji zavřeli celou!”
Ivan Pomalý, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic
Stížnosti na postup Ředitelství silnic a dálnic sílí, proto jsme se rozhodli dát prostor i druhé straně a oslovit mluvčího společnosti Ivana Pomalého. „Celé představenstvo společně s ředitelem společnosti Davidem Flákalem si uvědomuje vážnost vzniklé situace. Faktem nicméně zůstává, že když jsme před dvaceti lety přišli s projektem Musíme to opravit, neočekávali jsme, že když s opravami dojdeme k Brnu, budeme moct začít od začátku, protože u Prahy se dálnice mezi tím rozpadne. Věřte nám, že pro nás je tato práce mnohem více frustrující a demotivující, než pro řidiče.“
Pomalý rozbaluje projektovou dokumentaci a vysvětluje, že se takto důležitá práce nesmí uspěchat. Připomíná slavnostní oznámení z listopadu loňského roku, kdy byla dálnice prakticky celá zprovozněna. Nadšení řidičů trvalo přesně do chvíle, než mrazy polevily a s nimi zmizelo i několik aut pod vrstvou bahna. Zpevněná cesta přitom před oblevou zvládla unést i americký konvoj, který tradičně projížděl Českou republikou, aby rusofily nasrali a ukázali, kdo je tu skutečným pánem.
„Situaci nepomohli ani památkáři.“ postesknul si Pomalý. „Na jaře zhruba v hloubce 40 centimetrů nalezli pod nánosem bláta asfalt. Celkem logicky došli k názoru, že zde zřejmě kdysi vedla důležitá obchodní stezka a začali se v tom rýpat. Dá se říci, že aktuální situace je hlavně vinou památkářů, kteří se rozhodli odkrýt celé zbytky dálnice a zjistit technologii výroby, díky které se asfalt nerozbil ani po několika měsících.“
Ředitelství silnic a dálnic se dostalo před nelehký úkol, ze kterého však dokázalo poměrně obstojně vybruslit. Pro cestovatele, kteří putují mezi Prahou a Brnem připravili několik zážitkových objížďkových okruhů, přičemž je cestujícím poskytována 15% sleva na vstupné na památky a kulturní akce. Oblíbená je například objížďka, která vás zavede do Českého Krumlova, pak přes Vysočinu do Znojma a až potom se dostanete do Brna. „Cesta sice trvá o nějakých šest hodin déle, ale chtěli jsme cestujícím v první řadě ulevit od stresu a ukázat jim krásu naší země, na kterou mohou být po právu hrdí!“ uzavírá Pomalý.
Na otázku, jak dlouho bude uzavírka dálnice trvat odpovídá Pomalý jen velmi neochotně a mimo záznam. Pomalý vyjádřil určité obavy, aby Evropská unie nevyhodnotila na základě vykopávek a nálezu historického asfaltu dálnici D1 jako kulturní památku chráněnou UNESCO. To by mimo jiného znamenalo, že by na D1 byl od příštího roku zastaven dopravní provoz nadobro a nahradilo by ho dálniční vstupné, neboť dálnice mezi Brnem a Prahou by sloužila jako expozice, podobně jako je tomu právě u Velké čínské zdi. Noční stojící D1 má navíc oproti Velké čínské zdi ještě v něčem navrch. Díky odstaveným autům totiž září v noci více než čínská zeď, a je tedy prvním lidstvem vytvořeným dílem, které je z vesmíru pozorovatelné pouhým okem.
