Délka textu: Článek přečtete zhruba za 6 minut.
Vítejte na konci světa. Soumraku civilizace. Měl to být další krok k zelenější a ekologičtější planetě, ale zřejmě zákaz bublinkové folie povede ke zkáze celého lidstva. Po celém světě se objevují další a další výtržnosti. Lidé nezvládají svůj stres a marně hledají náhradu, která by je dostatečně uklidnila. A bude hůře, varují sociologové.
Není třeba připomínat několik měsíců starou hysterii, kdy byla na pobřeží Austrálie vyplavena mumifikovaná velryba zabalená do 250 metrů bublinkové folie. Vyschla, protože se nemohla potopit. Ekologové v čele s nadnárodními korporacemi jednohlasně odsoudili plastový obalový materiál a zařadili jej na seznam podobně škodlivých vynálezů, jako je třeba atomová bomba, plastová brčka, napalm nebo Cyklon B. Národy se sjednotily a zavázaly se, že ještě během tohoto roku bude zhouba v podobě bublinkové folie zcela vymýcena. Marné bylo apelování marketingových specialistů, žen v domácnosti a psychologů, že tento razantní krok může vést k destabilizaci celé populace. Neuběhly ani tři měsíce, a první varovné signály se začínají objevovat po celém světě.
„Mám sedm dětí,“ vysvětluje matka Tereza, které bylo uplynulých patnáct let omylem namísto antikoncepce předepisováno antidepresivum. „Jako, ne, že bych si snad stěžovala. Ale po tom, co mi sebrali Prozac, byla bublinková folie jen jedna z mála radostí, když vám ve vedlejší místnosti řve sedm fakanů… A teď nemám ani tu!“
Tereza je jen jedna z mála obyvatel naší planety, kteří se s náhlou absencí bublinkové folie musí vypořádat po svém. Bublinková folie přitom patří k tradičním způsobům, kterým lidstvo odbourávalo stres odnepaměti. Nedávné vykopávky v Gíze, které vede britský archeolog Tom Braider navíc dokazují, že praskání bublinkové folie bylo oblíbenou zábavou šlechty již ve starém Egyptě.
„Bublinková folie patří k identitě civilizace,“ vysvětluje Tom Braider. ,,Asi nikdo si nedokáže představit, jakým směrem by se vyvíjela civilizace, kdyby se nemohla uklidnit praskáním bublinek. Je pravděpodobné, že bychom byli velmi agresivní. Otázkou ovšem zůstává, zda bychom se navzájem už dávno nepozabíjeli,“ vysvětluje archeolog.
S problémy se ale setkávají i vysokohorští horolezci. Například v Himalájích s sebou výprava vždy měla alespoň dva nebo tři šerpy, kteří nesli velké role s bublinkovou folií. Ta byla po večerech v kruhu táborového ohně nejen jednou z mála dostupných zábav, ale praskání bublinek navíc uvolňovalo kyslík, který je ve vyšších polohách stále řidší. Letošní výprava tak byla poprvé nucena vzít s sebou namísto bublinkové folie bomby se stlačeným kyslíkem, které sice zabezpečily, že se ve velehorách nikdo neudusil, bohužel však celá výprava kvůli nemožnosti odbourání stresu propadla v šílenství, a v sedmi tisíci metrech se láhvemi s kyslíkem umlátila.
Podobné incidenty je však v posledních týdnech možné pozorovat doslova po celém světě a situace se bohužel nevyhýbá ani České republice. Jen včera policie v Praze řešila rabování obchodu s elektrem rozčíleným davem, který se domníval, že zboží bude zabaleno v bublinkové folii. Marně. Už měsíc je veškerá elektronika balena do igelitu. Další případy jsou ale i vážnější, neboť může docházet k ohrožení na zdraví a na životě. Příkladem může být patnáctiletá slečna, která byla včera v parku napadena neznámým deviantem. Podle všeho jej vyprovokovalo akné a chtěl se ukájet mačkáním uhrů.
Určitou naději v nejisté budoucnosti nabízí aplikace ‘Kapesní bubliny‘ na mobilní telefony s dotykovým displejem, kterou tento týden vydalo Ministerstvo obrany. Je ovšem otázkou, zda bude na lidský mozek působit praskání virtuálních bublin stejně tak dobře, jako se dělo u staré dobré bublinkové folie.
