Délka textu: Článek přečtete zhruba za 7 minut.
Nemožné se stalo skutečností! Vědcům se konečně podařilo najít odpověď na otázku, co se po naočkování stane s dítětem, které už autistou bylo. Podle předběžných výsledků se u dítěte projeví silná hyperaktivita. Například testovací subjekt Tomík, který byl autista od narození, už déle než týden neúnavně rotuje ve švýcarském urychlovači částic.
„Maminka Tomíka nejdříve protestovala,“ sdělil naší redakci profesor Zweistein, který se svým týmem na projektu pracuje. „Když jsme jí ale vysvětlili, že její dítě už se jako retard narodilo a když ho naočkujeme proti chřipce, je pravděpodobné, že na retarda znovu nepřemutuje, couvla a s pokusem souhlasila.“ Sociální úřad se nám mimo záznam svěřil s tím, že i když většina anti-vax mamulek bojuje proti očkování, jak jen může, raději budou mít doma mrtvé dítě než autistu. Ale prachy jsou prachy. Nakonec cukne každá a s pokusy na dítěti souhlasí. Pak už zůstává jen otázka, jestli si skutečná mamulka užene nové dítě kvůli úmrtí na skvrnitý tyfus, nebo proto, že ho naočkuje a bude mít doma sedmého autistu. Podle studie z loňského roku jsou vlastně obě tyto podmínky naprosto irelevantní, protože většina sociálních anti-vax maminek přežívá díky chybě v sociálním systému na tom, že zahájila sériovou výrobu mimísek v šestnácti letech, která obvykle končí menopauzou, kdy v pětapadesáti letech rozváží přeživší haranty autobusem po školách (pokud je kompletní osazenstvo nenaočkované, autobus z dálky připomíná Petriho misku se vzorky dýmějového moru, planých neštovic, tyfu, úplavice, chřipky a legionely). Dříve nebo později se tak ‘mateřská, ale rozhodně ne dovolená’ stává úvazkem na celý život, kdy své ratolesti s úsměvem nesnášíte, protože většinu pracovního času děláte řidiče. Tamta potřebuje na balet, tamten má od tří čutání a tahleta mrcha si ve školce zapomenula bačkůrky. Už zase!
Švýcarským vědcům se tak vůbec poprvé naskytla příležitost sledovat, co se stane s dítětem-retardem, jemuž je podán lék, který z dětí retardy běžně dělá. „Mohli jsme vlastně jen spekulovat. Něco takového před námi nikdy nikdo nezkusil,“ vysvětluje Zweistein, který je z výsledků nadšený. „Měli jsme pro všechny případy nachystaný hasicí přístroj a taky plastové chrániče obličeje. Bylo to nepravděpodobné, ale stále podle našich výpočtů existuje malé procento, kdy autista, kterému je podána látka způsobující autismus, jednoduše exploduje. Pokud by se například podobné exploze podařilo usměrnit, mohl by to být nový milník pro raketové inženýrství a meziplanetární cestování,“ míní Zweistein. „Nakonec jsme u Tomíka po několika minutách od očkování zjistili jen silný nárůst hyperaktivity.“
Autistický Tomík s vakcínou proti chřipce byl podle vědeckého týmu malý neposeda. Různě poskakoval a narážel do věcí. Aby neublížil sobě nebo svému okolí, byl nakonec zavřen do částicového urychlovače Cernu, kde poslední týden neúnavně rotuje.
„Je to naprostý úspěch! Nekonečný zdroj energie pro země třetího světa! Už dříve jsme koketovali s myšlenkou malých roztomilých elektráren u hnízd drobných hlodavců. Třeba taková myš by vlezla do kolotoče. Podobného, jako mají křečci v akváriu. A zatímco by se bavila běháním, zásobovala by jednu, možná i dvě blízké vesnice tolik potřebnou energií. A teď si představte, že začneme v Africe očkovat děti proti chřipce. To by v tom byl čert, aby nebylo alespoň jedno autistické!“ neskrýval nadšení profesor Zweistein.
Pokud vše půjde podle plánu, mohlo by začít plošné očkování proti chřipce v Africe už během příštích šesti let. Celý výzkum však stojí na samotném počátku a bude potřeba provést ještě mnoho testů. Tým vědců momentálně zkoumá způsob, jak Tomíka v urychlovači zastavit. Ten jej oběhne jedenkrát za sedmnáct a půl vteřiny a zastavit těleso, které se pohybuje rychlostí nad 250 kilometrů v hodině bez toho, abyste mu urvali hlavu nebo nějakou končetinu, je poměrně obtížné. „Zkusíme ho nalákat na Coca Colu. Tu mají děti rády, ne? Stejně jsme chtěli vyzkoušet, jak bude dítě reagovat na kombinaci Coca Coly a Mentos.“ Nadějné výsledky by mohl přinést i jogurt s košenilou. Tým profesora Zweisteina se domnívá, že je jen otázka času, než se podaří rozklíčovat lidský genofond tak dokonale, aby se dal cíleně naprogramovat například laserový pohled. Zajímavé může být taktéž setkání Tomíka s ostatky Masaryka, které se zde byly před časem v rámci výzkumných účelů taktéž vypuštěny.
