Délka textu: Článek přečtete zhruba za 5 minut.
Některé budoucí rodičky svým potomkům pouštějí světové klasiky jako je Bach, Beethoven a Mozart. Proti proudu se rozhodla jít pětadvacetiletá Marta Háková z Bělotína. Svému synovi během těhotenství pouštěla skladby skupiny Ortel. Vzhledem k úrovni textů této kapely se Martě zákonitě nenarodil génius, nýbrž reinkarnace Mr. Propera s cílem zahubení všech škůdců s nevyhovujícím odstínem bílé. Malý čistič byl pojmenován Heinrich.
Porod malého Heinricha byl do značné míry unikátní. Místo hlavičky totiž na svět přišla jako první zdvižená pravačka s téměř dokonalým hajlovacím úhlem. Nezvyklá byla také hustá blonďatá kštice, průzračně modré oči a dokonalá atletická postava. Vůbec nejpozoruhodnější byl fakt, že Heinrich se nenarodil nahý. Na svět přišel v padnoucí černé uniformě na míru s elektrikářskými symboly. “Viděl jsem toho hodně, ale tohle jsem ještě neviděl. Jen se koukejte na ty bicáky. Pevně doufám, že malého umístí do důstojnické školky,” vyjádřil se k celé situaci vedoucí porodník Mengele.
Nadčlovíček Heinrich se také vyvíjí nezvykle rychle, ovšem pouze v některých aspektech. Například komunikace je schopen pouze ve formě vystřelování pravé ruky do vzduchu v rytmu morseovky. Zato projevuje ojedinělý talent pro architekturu a improvizaci. Darovanou stavebnici “Lego – Policejní stanice” dokázal přestavět na koncentrační tábor. Rodiče proto plánují Heinrichovi dokoupit ještě “Lego – Pekařství”, aby mohl svůj ambiciózní projekt dokončit. Tábor tak bude vybaven vyhlazovací pecí a bachaři dostanou bílé zástěry, které budou nosit přes hlavu jako kápi. “Je to naprosté zlatíčko, dokonce za katr šoupl správně toho čmouda,” rozplývá se nad synovým výtvorem otec Richard Hák.
Avšak sousedé nadšení rodiny nesdílejí. Paní Mourovatá, která bydlí přes ulici je přesvědčena, že malý Heinrich má prsty ve zmizení jejího černého kocoura, důkazy však pro to nemá. “Ten kluk je ďábel, podívejte. Tady mi nakreslil na dveře Davidovu hvězdu,” stěžuje si paní Mourovatá. Na svědomí toho však má mnohem více. Sousedům od vedle zase přestříkal jejich automobil Audi A6 hnědé barvy na sněhově bílou a SPZ vyměnil za německou. V celém sousedství pak zavápnil všechnu půdu tak, aby nešla vidět hnědá hlína. Dalším na seznamu k likvidaci je tak patrně čerstvě položený černý asfalt na opravené vozovce.
Rodiče jakékoli nařčení z rasismu rázně odmítají. Heinrich údajně nezlobí o nic více, než kterékoli jiné dítě. “Můj syn není žádnej rasista, se podivejte. Hraje si s tim klukem od těch přivandrovalců ze Sýrie, co berou dávky a kradou nám práci,” argumentuje otec Heinricha. Otcovo tvrzení potvrzuje i jeho choť, Heinrichova matka. Heinrich s malým Omarem jsou údajně nerozlučná dvojka a zároveň jsou velmi šikovní. “Dívejte se na tu příjezdovou cestu. Tu vydláždil Omar, zatímco na něj Heinrich dával pozor. Omar sám dotáhl kameny z kamenolomu za městem a ještě je opracoval. No není to kouzelné?” ptá se Heinrichova matka.
O to více mrzutější je, že se nyní Omar pohřešuje a nikdo netuší, kde by se mohl nacházet. “Co já vím, kde se jim ten spratek ztratil? A Heinrich to určitě nebyl, poslední dva dny je zavřený ve sklepě a poctivě topí v kamnech. Jak znám toho budižkničemu Omara, určitě někde lítá,” obhajuje syna otec Richard. Rodiče Omara začínají být nešťastní. Po celém městě vylepili plakáty s jeho fotkou. “Tak nějak cítím, jako by tady byl všude kolem nás. Snad se mu nic nestalo, on nikdy neudržel pozornost, vždycky se strašně rychle rozptýlil,” zalyká se Omarova matka.
Hele, tuhle reklamu tvůj adblock nezachytil:
