Délka textu: Článek přečtete zhruba za 18 minut.
Stále více se přibližuji k ročníku, který bude možné charakterizovat termínem “fosilie”. Chtíc nechtíc jednou budu ten, který bude vnoučatům vysvětlovat, jaký byl život bez mobilních telefonů a internetu. Že trvalo třeba několik dní, než jste se dozvěděli důležitou informaci. A že pokud jste chtěli někomu něco poslat, dali jste dopis v psané formě České poště, která jej i doručila.
13. února roku 1992 se přitom věci začaly rychle měnit. Toho dne byla totiž republika oficiálně připojena k internetu a svět se tím extrémně zmenšil a stal se zlým, opravdu zlým místem. Nic jiného internet v kostce v zásadě ani není. Jasně, že ho můžete používat ke komunikaci s rodinou na druhé straně planety. Samozřejmě, že vyřešíte díky několika kliknutím práci, která by vám zabrala celý den. Zcela určitě najdete díky internetu hledané informace rychleji, než kdybyste museli jít do knihovny a šťourat se v papírových (!) knihách. Koneckonců i tento článek je důkaz, že informaci k vám dnes dostanu mnohem snáze, než kdybych například publikoval anonymně do tištěných novin. A o tom to v konečném důsledku je. Internet s sebou přinesl s pocitem anonymity i určitý patos, který čekal na svoji příležitost. Česká republika se začala těsně po revoluci pozvolna radikalizovat, protože lidé najednou zjišťovali, že nejsou se svým názorem ti jediní. Že na internetu existují skupiny stejně rozbitých lidí, kteří s vámi nejen diskutují, ale dávají vám ve vašich názorech i za pravdu. Demokracie a svoboda názoru s sebou přinesla paradoxně i otupení svého významu, protože oba termíny s sebou nesou i určitou dávku sebereflexe a kompetence. Dnešní internet tak přetéká nejrůznějšími rasistickými a xenofobními spolky, protože nedostatečné potírání přivedlo všechny ty latentní nacionalisty za dvě dekády k názoru, že když je nikdo neklepne přes prsty, je vlastně fajn nejen, co si myslí a říkají, ale i to, co dělají.
Náhodné “výstražné” akty tak budí spíše zmatené dojmy zásahu do soukromí a svobody slova, než aby s sebou nesly tu důležitou informaci, že pokud uděláš něco, co není fajn, měl bys za to být zákonitě potrestán. Podobně pokřivený pohled pak panuje díky internetu prakticky na všech frontách. Nevěříme lékařům, protože kapání Sava do očí má podle samozvaných felčarů lepší léčivé účinky. Stále častěji se objevují nemoci, které byly ještě před dvaceti lety na pokraji vymýcení, protože vakcíny najednou “začaly” způsobovat autismus. Bojíme se letadel s kondenzační čárou, protože nám někdo vysvětlil, že se nás Američané snaží párou otrávit. Jsme přesvědčeni, že lidstvo ovládají Reptiliáni. A velmi podobně jsme schopni přijmout v zásadě každou lež, která se postupně dostala i do politiky. Takže například víme, že Havel zařídil humanitární bombardování, nebo například, že Kalousek vydělal na padácích miliony a že je to ten největší český zloděj. Proč? Protože jednoduchá vysvětlení jsou pro hloupé lidi pohodlná. Protože v dnešní uspěchané době je úplně normální se lží nejen souhlasit, ale klidně ji i šířit. A má-li to být vědomě? Nevadí, pokud oslovím dostatek lidí. V konečném důsledku je jedno, kolik dostanu hejtů, pokud sklidím dostatečný fame. Něco by o tom mohl povídat i náš oblíbený terč Tomio Okamura, který je přeborníkem v šíření čehokoliv. Vzpomeňme například, jak v roce 2018 rozšířil v České republice epidemii opičí chřipky, ačkoliv tato nemoc nikdy neexistovala. Ale ohlas si získal, a epidemie se skutečně v České republice objevila. Jen to nebyla epidemie opičí chřipky, ale epidemie hoaxu, která se naší kotlinou nezadržitelně šířila. Přišli jste s relevantním argumentem? OK, jste označeni za Sorosova poskoka. Toto je situace dnešního internetu, který štěpí lidstvo na dva tábory. Lidi, kteří dokáží s relevantní informací pracovat, a potom ti, kteří jsou k šířením nepravd extrémně náchylní. Záměrně tyto skupiny nepojmenovávám jako vlastence a humanisty, protože mentální rozdíl v těchto lidech často nebývá zase tak velký. Faktem nicméně zůstává, že k manipulaci je celosvětově náchylných až 80 % populace. Dočetli jste až sem? Gratuluji. S největší pravděpodobností spadáte mezi těch 20 %.
Šíření poplašných zpráv má tedy v České republice velmi oblíbenou tradici. Přesně před týdnem se mi koneckonců podařilo zažehnout v České republice něco velmi podobného. Sice to záměr nebyl, ale když už se tak stalo, musím podotknout, že je zábavné z dálky pozorovat na opalovacím lehátku s koktejlem v ruce krajinu, kterou pohlcuje plamen. To, o co mi šlo, byl pokus o zdiskreditování jedné osoby na Facebooku, která můj messenger pravidelně zásobuje zaručenými zprávami o tom, co aktuálně hrozí klasickému vlastenci v České republice, a média o tom samozřejmě mlčí.
Pacient 0
Toto je Silvia Jelínková. Podle slovenské mytologie je každý, kdo bydlí za Tatrami, poloviční Maďar, což by samozřejmě částečně omlouvalo mentalitu Silvie. -Alespoň tedy v rámci Slovenska, protože Češi mají s Maďary logicky mnohem lepší vztahy než Slováci. Je to částečně způsobeno pochopitelně tím, že s nimi nemusíme sousedit. Silvie požádala o přátelství v létě loňského roku, protože jsem měl nastaveno jako prostřední jméno mého fakeprofilu „Blokovaný“. Jak sama tvrdí, je to důležitý bod v budování revolty proti systému (Prostřední jméno od ledna po nuceném rename nemám. Nuceným renamem nicméně prošla i sama Silvia, která se kdysi jmenovala Elvira Kittová. Ani rok narození 1905 nenese určité znaky pravděpodobnosti, může se tedy jednat také o fake. Vycházím z faktu, že „jednoduchý“ člověk, který sdílí každou píčovinu obvykle nemá potřebu uvádět mylné osobní informace. Naopak o sobě obvykle vyklopí úplně vše, včetně pinu kreditky, jako to například udělal „akcelerátor“ Jiří níže).
Silvia nevyužila mé dobré vůle a odkaz na www.hoax.cz vesele vytěsnila, což jsem samozřejmě pochopil jako výzvu. V tuto chvíli přecházím do ofenzivy a začínám jí každý den posílat jeden nepravděpodobný hoax s žádostí, aby ho odeslala mezi své přátele. Silvia poslušně plní a hoax rozesílá mezi své známé včetně překlepu ve slově „nejvíce“. Zcela záměrně byla napsána zpráva, která je ve své podstatě nesmysl. Není možné zablokovat příchozí zprávy bez toho, aby bylo smazáno nastavení z centra SMS zpráv. V tomto případě dojde ale k zablokování všech SMS. Jediným způsobem, jak zablokovat SMS, je bloknout celé číslo. Technicky není možné na základě SMS odeslat škodlivý kód, který by se naboural do internet bankingu. Číslo které by dle předvolby patřilo liberecké pevné lince samozřejmě taktéž neexistuje.
Protože jsem od přírody pasivně agresivní svině, o vypuštění hoaxu jsme informovali na Paralelních listech.
Silvia si mezitím povzdechla nad nevděčnou prací informátora a že jí někdo vyhrožuje žalobou za šíření poplašné zprávy.
Inkubace
Silvia samozřejmě nekecala a rozeslala hoax opravdu všem známým. Mezi přáteli je i jediný společný „přítel“, Jan Žižka. Manžel české pěnice Olivie Žižkové, která proslula zejména jako zpěvačka neoficiální hymny SPD „Já volím SPD“ a také kýčovité skladby „Evropo, dýchej“, která se dočkala bezpočtu parodií. Jana Žižku jsme na PL shodou okolností propírali za šíření hoaxů během minulého týdne už jednou, a to, když bez okolků sdílel hoax Sany Davise o hordách migrantů, které přiletěly do České republiky a autobusy je rozváží po severu Čech. (Mimochodem, Sany Davis je sám ekonomický migrant, jeho vnučka je navíc poloviční černoška, což v Sanym zanechalo určitou pachuť hořkosti. Každopádně s boxem už seknul, takže rozváží děti ze základky v autobuse. Přesto odmítá jakékoliv spojení s ekonomickým migrantem a jeho osobou).
Akcelerátor
Mám za to, že každý hoax dříve nebo později zemře, pokud se nevymaní ze své sociální bubliny. V tomto případě je potřeba hrdina, který se obětuje a půjde s kůží na trh tím, že zkopíruje zprávu z Messengeru nebo mailu, aby ji nabídnul širému světu sdílením na Facebooku. V tomto případě se stal dobrovolníkem Jiří Jirsa, jenž je tradičním zástupcem idiota, který na FB naklopí vše, včetně pinu kreditky.
Jiří Jirsa toho na Facebook klopí o svém životě skutečně hodně. Víme například, kdo je s kým z jeho přátel jak příbuzný, i že mu manželství zrovna neklape. Z poslední, celkem dobré práce, ho zřejmě vyrazili, takže jako bubeník teď bubnuje ve společnosti „Všude“. Ale zase se minulý týden vrátil z Kapverd, takže k penězům zřejmě daleko nemá. Pokud nebubnuje jako delegát cestovní agentury.
Každopádně, Jirka nelenil a sdílel. A zrno padlo na úrodnou půdu. Díky jeho otevřenosti má totiž několik tisíc stejně smýšlejících idiotů přátel, kteří nelenili a započali šířit epidemii blbosti.
Ani v tomto případě neopomenul zkopírovat text včetně překlepu. Jiří zároveň ví, že zpráva je nepravdivá. Na skutečnost ho už hodinu po publikaci upozorňoval jeho přítel. Přesto zpráva na FB visí i následující den. Informoval pouze, že varování dostal od přítele muzikanta, a proto pokládá za povinnost sdílet. Od někoho to přece dostal, a proto to bude pravda. Argumentuje tedy v zásadě stejně jako Silvia.
Jiří nebyl pochopitelně jediný idiot, který výzvu přijal jako povinnost. V rámci šíření lži byl však zdaleka nejúspěšnější. Sekundovala mu snad jen Martina Slabá, která ovšem tlak v komentářích neunesla a post smazala už při 8.000 sdíleních.
Rychlost šíření hoaxu
V zásadě neexistuje žádné omezení, které by vám svazovalo ruce v tom, vypustit do světa hromadně sdílenou lež. Potřebujete jen dostatečně fundovaný nápad a pochopitelně také dostatečnou zásobu idiotů, kteří se o špinavou práci postarají. Ptáte-li se na nejideálnější podmínky pro vypuštění zcela nového hoaxu, pak je to páteční dopoledne (ověřeno na jiných případech), kdy pochopitelně obrovské množství uvědomělých pracujících tráví odpočet pracovní doby do víkendu na sociálních sítích. Dobře umístěná myšlenka má potenciál se ještě během pátku poměrně solidně zakořenit. Následuje sice během víkendu určitý pokles vzestupu šíření (řádově se zpomalí, nebo dokonce osciluje), s příchodem pondělí a nástupu pracujících k Facebooku na firemních počítačích má však hoax potenciál vystřelit raketovou rychlostí. V tomto případě můžeme vděčit i šíření po mailech, které je stále v naší zemi poměrně běžný způsob, jak se dostat k zaručeným informacím.
Protože jsem měl možnost sledovat šíření hoaxu v podání Jiřího Jirsy prakticky od začátku, mohu v tomto případě nabídnout graf, jakou rychlostí je schopen šířit se hoax i přes víkend. V tomto případě ze sobotního dopoledne až do nedělního poledne, kdy byl post z Facebooku smazán. Mezi nedělní osmou hodinou ráno a polednem se přitom rychlost počtu sdílení pohybovala až na 60 za minutu.
Mentalita lidí sdílejících hoax
Shodou okolností jsem zrovna včera diskutoval s vlastenkou nad relevantností zdroje Tadesco a že publikovat odtud články je v zásadě jako nepoužít zdroj. Dostalo se mi odpovědi, že pokud bych nebyl ignorant, věděl bych, že krom naprostých kravin sdílí Tadesco i pravdu.
Trochu mi to smrdí ubohou nutností za každou cenu mít vlastní pravdu i s vědomím, že co sdílím, je lež. „Protože v tenhle svět, kterému nerozumíme, se zmítá v chaosu a vlastně není dobré věřit nikomu.“
Pavlíně jsem poděkoval, že svůj úkol splnila a vlákno smazal, na což mi odpověděla alespoň do zpráv.
Nabízí se otázka, jak ovšem vzniklý problém řešit. Už jsme si vysvětlili, že 80 % populace je extrémně náchylných k manipulaci. Bohužel mají ovšem naprosto stejná práva jako zbylých 20 %. Berme to tedy jako krutou daň za rovnoprávnost a demokracii. Právě tu demokracii, které by se nekompetentní osoby nejraději zbavily.
Tedy slova klasika na slovo vzatého: Co si o tom myslíte? Napište nám do komentářů!
Pokračovat na druhou kapitolu