Pedofilové vyhráli: Od příštího roku musí rodiče lepit na auta krom jmen i věk dítěte

Jako jednoznačné vítězství v demokraticky smýšlející zemi hodnotí Český svaz pedofilů novelu zákona, podle které budou muset rodiče na své osobní automobily lepit krom jmen ratolestí i rok narození dítěte. Pedofilové si od novinky slibují především lepší přehled o nabídce a vyřešení zmatků se skutečným věkem dítěte.

„Řeknu vám, není nic otravnějšího, než když si vyhlédnete podle auta cíl, který pak třeba týden dva sledujete, a když dojde konečně po dlouhých dnech investic do cukrlat na věc, zjistíte, že už jí začínají růst chlupy. To by se jeden zeblil,“ svěřil se nám pan Kuča, notoricky známý lovec princezniček z Ostravska, který prý po marných letech hledání konečně zjistil, po čem ženy touží. „Když nad tím tak přemýšlím, nic vám tak nezkazí rande, jako stará rašple s dvanácti lety na krku,“ dodává Kuča, jeden z mnoha, kteří vítají zákonem danou úpravu ve značení osobních automobilů.

Přitom nálepky se jmény dětí, které jsou v autech převáženy, jsou až do konce letošního roku pouze dobrovolné a zpravidla je ji možné nalézt na kufru vedle nálepky Ortelu. „Tady je například možné vidět, že pokud občané vidí, že má nějaké opatření smysl, začnou ho dělat sami i bez toho, aby jim to zákon nařídil, nebo aby to dokonce přikazoval diktát Evropské unie,“ popisuje nám slibné začátky Tomio Okamura, který je autorem novely. „U nás doma v Japonsku má pedofilie hluboké kořeny a je zakotveno například i v naší animované popkultuře. Jako obránce tradic a propagátora sushi z jihočeského kapra pokládám za morální povinnost šířit tuto osvětu v rámci českých tradic i v České republice,“ vysvětlil nám předseda SPD, který se opakovaně ubezpečoval, jestli náhodou nejsme z České televize nebo Seznam zpráv.

Přes poměrně početnou voličskou základnu je přitom novela o značení aut letopočty dětí pouze jedním z mála zákonů, kterou se mu přes Poslaneckou sněmovnu podařilo protlačit. Částečně právě proto, že lidé s myšlenkou podpory pedofilie v České republice souhlasí, a po výzvě ve videoblogu nejenže Tomiovi napsali do komentářů, ale začali si sami na auta jména dětí lepit. „Tím se mi v zásadě dostalo feedbacku, že lidé mají rozhodně o něco takového zájem,“ vysvětluje Okamura, který se rozhodl uvést v platnost právě druhou fázi. „Pro většinu rodičů se v zásadě nic nemění. Stejně už tam všichni mají svoje děcka i s podobiznama vylepený. Jen tam k tomu přidají ještě rok narození, aby byly podmínky platného zákona splněny,“ bagatelizuje svůj zasloužený úspěch Tomio, který je sám milovníkem rozmazávání nezaschlého inkoustu na občankách mladých občanek.

„Nikdy to nebyla úplně čistá práce. To máte šmírování ze křoví u pískoviště. Dlouhé hodiny marného honění… celé dny těm smradům nabízíte marně cukrlata, než si konečně získáte jejich důvěru a narvete je do kufru. A tím celá patálie jen začíná,“ vzpomíná Kuča, který si od novely slibuje podstatně kulturnější navazování vztahů, které by mohlo například vypadat tak, že se nápadník nejdříve rodičům představí a vysvětlí, že má s jejich dítětem ty nejlepší úmysly. A teprve až když případně rodiče nesvolí s randem, unesou je. „Tohle je aktuálně samozřejmě nemyslitelné. Představte si tu trapnou situaci, kdy přinesete potenciální tchýni pugét, přiťuknete si s tchánem odporně drahou whiskey, on vám promluví do duše, že jestli jejich malé holčičce/chlapečkovi zlomíte srdce, osobně vás najde a zabije… a pak před vás postaví čtrnáctku za zenitem. To prostě nechcete,“ uzavírá Kuča, podle kterého roky narození na automobilech celou situaci díky přirozené selekci zjednodušují.