Délka textu: Článek přečtete zhruba za 6 minut.
Okolnosti, které hraničí s hazardováním s lidskými životy, se v poslední době odehrávají na českém venkově. Alespoň tak zní výpověď zemědělce Karla Sekáče z Brna, kterého při cestě z pole ohrožuje na D1 už asi měsíc gang bezhlavých motoristů. Zdá se navíc, že se policie na stranu výtržníků přidala!
„Za mejch mladejch let by se jako něco takovýho nestalo,“ míní Karel Sekáč. Každý den si cestu na pole a z něj zkracuje jízdou po dálnici D1, která byla sice zkolaudována před volbami a uznána za opravenou, z důvodu rozvodnění některých částí vozovky se však doporučuje jízda dvoustopých vozidel až po tom, co močály zamrznou. Využili toho hlavně samozvaní sportovci na kolečkových bruslích, kteří se míhají mezi motorkáři, cyklisty a jiným silničním odpadem, mezi které se řadí právě i pan Sekáč.
„Teď, když na světově nejdražší inlajnovou dráhu nemohou automobily, jsem si chtěl pochopitelně cestu na pole zkrátit. Přišlo mi to vhodné. Začíná období sečení trávy a dny se krátí. Kdybych jel po polňačkách a stezičkách, trvala by mi cesta o dobrou čtvrthodinu déle,“ vysvětluje Sekáč, který si je vědom toho, že s kolem nemá na dálnici co dělat. Podle svých slov to ale ještě není důvod k tomu, aby jej na dálnici ohrožoval gang bezhlavých motorkářů.
„Je to situace asi posledního měsíce. Pamatuji si, že když jsem na jaře jezdil na setbu, ještě mě předjížděli motorkáři normální. S hlavou… Ale co se děje teď v poslední době, to je prosím vyloženě hazard s mým zdravím,“ hodnotí pan Sekáč situaci, podle které bez výjimky všichni motorkáři předjíždějí zemědělce na kole naprosto bezhlavým způsobem, a dokonce při tom nezřídka končí ve škarpě. „Nevím, co si o sobě myslí? Kam tak spěchají? Komu tím prospějí?“ táže se sám sebe Sekáč, který se samozřejmě obrátil i na dopravní policii, aby mu v potírání bezohledné jízdy pomohla. Podle všeho se však zdá, že se pověření policisté k potírání zločinu nejenže nemají, ale dokonce se vydali na dráhu zločinu.
K celému problému se nám vyjádřil kapitán Kmocháček, který velí brněnské dopravní policii. „Celkem jsme poslali hlídkovat na dálnici už sedm motorizovaných hlídek. Nevrátila se bohužel ani jedna, a policisté s námi nekomunikují,“ svěřuje se Kmocháček, který zároveň lituje, že není na dálnici možné vjet se služebními auty, které by přece jen slibovalo trochu větší bezpečí pro muže zákona. „Dokonce ani nevíme, jestli se policisté vydali na dráhu zločinu, nebo byli uneseni. Z výpovědi očitých svědků, kteří však viděli policejní motorku s řidičem bez hlavy se však obáváme, že se skutečně přidali k tomuto gangu dálničních teroristů,“ míní Kmocháček. Ten se zároveň obává vyslat na misi další hlídku, protože by na služebně zůstal už úplně sám. „Snad s prvními mrazy z Prahy dorazí posila,“ modlí se Kmocháček, který mlčky srovnává balíček nevyřízených stížností na přetékajícím stole.
Pan Sekáč se tak dostává do naprosto patové situace, kdy mu na českém venkově není schopen nikdo pomoci. Dostalo se mu jen několika rad místních starousedlíků, kteří mu doporučují spíše opatření na základě pověr. Má se prý před jízdou pomodlit. Nebo hodit přes levé rameno špetku soli. Jiní mu pak zase doporučují, aby začal při jízdě na kole kosu vozit přes druhé rameno.
Hele, tuhle reklamu tvůj adblock nezachytil: