Ceny energií rostou. Děti škemrají po Mikuláši a čertovi uhlí

Na pomyslném žebříčku popularity se letos na poslední místo propadl anděl, člen trojčlenného týmu mýtických bytostí, které pravidelně pátého prosince buší na dveře příbytků, aby odměnily děti za to, že byly hodné, nebo naopak ulevily inkluznímu systému tím, že si nenapravitelné parchanty čert odnese do pekla, nebo jim pro výstrahu nadělí místo čokolády uhlí. V posledním kvartále tak bylo možné sledovat razantní zvlčení mládeže, za což zřejmě mohly rostoucí ceny energií a vidina snadno nabytého uhlí.

„Vůbec nevím, jak se máme k letošní situaci postavit,“ míní pan Mikuláš, který každoročně s železnou pravidelností navštěvuje v kostýmu společně s čertem a andělem děti již více než 1400 let. „Překonává to dokonce i politickou krizi z roku 2015, kdy se málem provalilo, že jsem Turek,“ míní Mikuláš, který naráží na jistého česko-japonsko-korejského podvraťáka se zálibou v bílé barvě. „Letos jsme počítali, že rozdáme celkem sedm set tun čokolády a jiných sladkostí. S takovým zhoršením chování u dětí jsme vůbec nepočítali,“ míní Mikuláš, který zároveň z uhelných skladů dostává jedinou odpověď: „Jsme na nule, přejděte k výpraskům a unášení dětí do pekla. Čokoládu přebalíme za velikonoční zajíčky“.

„Já jsem už letos dostal čtyři uhláky,“ pochlubil se naší redakci osmiletý Karel, který nenechal nic náhodě, a postupně během večera navštívil všechny své spolužáky, kde se vydával za jejich sourozence, a po výzvě na přednes básničky vždy odpověděl „nasrat“ a dupnul čertovi na kopyto. Zděšený Mikuláš se pak obvykle zmohl vždy jen na to, aby předal pytlík s uhlím a informoval rodiče, že příští rok to tak rozhodně nenechá, a smrada si Belza vezme do pekla (poznámka redakce: Mezi Mikulášem a Belzebubem v průběhu staletí vznikla poměrně vřelá a familiární mluva, což se o andělovi Kláře rozhodně říct nedalo, protože ta se vždycky chovala tak trochu jako chladná píča).

„Jde to od desíti k pěti,“ míní Klára. „Dříve jsme měli nějakej respekt. Děti byly rádi za pár ořechů a jablko, ale co se děje posledních dvacet let? Nejdříve začnou škemrat o peníze, před pár lety po nás namísto koledy začaly chtít cigarety, a letos už přešly rovnou na uhlí. Teď, když se blíží Green deal a vypadá to, že dětem příští rok začneme předávat varovné solární panely.“

Podle odborníků za prudkým zhoršením morálky mládeže může razantní zdražení cen energie, a není úplně výjimkou, kdy rodiče přemlouvají děti, aby Mikulášovi odmlouvaly a mluvily sprostě. Obvykle je za tím právě vidina lehce a levně nabytého uhlí, které by ulevilo nákladům na vytápění. Některé rodiny přitom nenechávají nic náhodě, a zvou si i jiné pracovní skupiny mýtických bytostí. Za jeden večer se tak u jedněch dveří může vystřídat až sedm Mikulášů s anděly a čerty a dva jehovisté s dotazem, zda jste již do vašeho příbytku pozvali Boha.

„Zatím nevíme, co budeme se vzniklou situací dělat,“ ředitel uhelných skladů Hastur. „V posledních letech se schylovalo spíše k Velké bitvě, což se projevovalo mimo jiné tím, že jsme každým rokem potřebovali méně a méně uhlí. Letos ale poptávka prudce vystřelila. Samozřejmě bych měl být rád. Přece jenom, je to náš byznys a jasný signál, že náš pekelný byznys ještě nějakou dobu pošlape. Ale když uhelnému skladu chybí tak základní surovina, jako je uhlí, jednoduše vytušíte, že je něco špatně,“ vysvětluje Hastur. Podle jeho slov si aktuálně převzaly na celém světě pytlík s uhlím více než dvě miliardy dětí, přičemž jediné nespokojené dítě byla jakási záškolačka ze Švédska, která se při pohledu na pytlík s uhlím upřímně rozbrečela.