Délka textu: Článek přečtete zhruba za 6 minut.
Na jedné straně početní demonstrující, kteří mají pravdu v tom, že potraty jsou nelidské a něco takového by si Bůh určitě nepřál, protože dítě je dar. Na druhé straně barikády budoucí svobodné matky, které si ze všeho nejvíce přejí nestát se svobodnými matkami. Výsledek je ten, že dětské domovy praskají ve švech, protože o nechtěné děti není zájem. Ošívají se dokonce i demonstranti, kteří tvrdí, že dítě je dar boží. Podle vlastních slov se o danajské dary taktéž nezajímají. Neutěšenou situaci se americká vláda díky Donaldu Trumpovi rozhodla řešit šalamounsky. Potraty budou provedeny až po narození dítěte, kdy už o něj nikdo nemá zájem.
Na vážnou strunu zahrál poprvé sám Donald Trump během demonstrace za tradiční rodinu a donošení každého nenarozeného dítěte, kdy doslova řekl „Každé dítě má právo na život. Je na státu, aby se o něj po narození postaral. Pokud se mě ptáte, zda je morální zabíjet děti před narozením, nebo počkat do přirozeného porodu, pak musím říci své rozhodné ano!“ Demonstrující sice zcela oprávněně hlubokou myšlenku úplně nepochopili, ale vzhledem k tomu, že to bylo vůbec poprvé, kdy se americký prezident na demonstraci veřejně přihlásil jako odpůrce zabíjení nenarozených dětí, zcela logicky to brali jako slova na jejich podporu.
Určité rozčarování přišlo až o pár dní později, kdy Donald Trump přišel se smělým nápadem posílat nechtěné děti do Iráků a dalších zemí, se kterými jsou aktuálně Spojené státy v otevřeném válečném konfliktu (poznámka redakce: země, která vlastní ropu už nemá, versus země, které ropu ještě mají). To se ale ukázalo jako koncepčně špatné řešení. Vojenský výcvik kojenců a batolat bohužel nesplňoval očekávání. Velení se až příliš často setkávalo s nesplněním rozkazů. Některá batolata dokonce kolaborovala s protivníky a hrála si v zákopu s vojáky Talibanu, kteří k řešení dětských vojáků sáhli už před několika lety. Za naprosto fatální se pak ukázal pokus pilotování stíhačky kojencem a řízení jaderné ponorky.
„Naštěstí od tohoto nápadu prezident ustoupil dříve, než se v tom média začala příliš šťourat,“ sdělila nám poradkyně Donalda Trumpa pro řešení přebytku batolat a dalších nepříjemných záležitostí Stecni Tartop. „Bylo to až příliš neekonomické. Za jednu odepsanou ponorku jsme mohli nechat vyrůst, šatit, vycvičit a bojovat normální vojáky. Prezident si vděk batolat za zachráněný život před potratem takto úplně nepředstavoval,“ shrnuje závěry Tartop.
Americká vláda se tak rozhodla poučit z minulosti a nechala se inspirovat spartanským řešením. V tomto případě konkrétně hlubokou jámou, do které byly házeny všechny slabé děti. Ovšem s tím rozdílem, že za slabé jsou v USA považovány zejména ekonomicky slabé děti, které nikdo nechce. „Přijde nám to takto lepší. Je klid na obou stranách,“ vysvětluje Tartop. „Demonstranti se uklidnili, protože nenarozeným dětem už potraty nehrozí a o ty narozené se stejně nikdo nezajímá. Navíc teď, když ve věznicích pokračuje lobbing za zákaz poprav… Prostě najdeme jiné využití,“ říká s jistou dávkou nejistoty Tartop. Návrh zákona totiž neurčuje věk, kdy je možné interupci po narození vykonat. Teoreticky je tak možné dítě potratit klidně i ve čtyřiceti letech jeho věku. A Stecni Tartop se domnívá, že v očích rodičů nemá úplně dobrou reputaci, za což může především dojem, že jí stále mohou vyčítat auto, které jim v patnácti letech štípla a rozjebala o lampu na konci ulice. „Jakože. Asi si nikdy nemůže být ničím jistej. Ale pokud to pomůže ke zlepšení situace a ekonomiku Spojených států nebudou zatěžovat nechtěné děti… Jsem osobně ochotna to riziko přijmout,“ uzavírá Tartop.
