Délka textu: Článek přečtete zhruba za 5 minut.
Po dlouhých jednáních mezi Ruskem a Českou republikou bylo konečně rozhodnuto o osudu největšího těžítka ve Střední Evropě. Bronzová socha bude převezena do Ruska, kde jí bude věnována větší dávka úcty než u nás. Bohužel, ze strany Evropské unie i nadále vůči Rusku existují sankce, a umělecká díla, stejně jako například zbraně nebo potraviny není možné do této země vyvážet. Skulinu objevil až primátor Prahy Zdeněk Hřib, který zjistil že pro export do Ruska platí výjimka na kancelářské potřeby. Tří a půl metrová socha by tak mohla být přetavena na statisíce kancelářských sponek. V Rusku by pak byla socha znovu odlita.
„Ušetřilo by se nejen na transpotru a clu,“ vysvětluje ekonomický analytik Pirátů Jaroslav Pavěda. Ten pro pražského primátora vypracoval studii, se záměrem z nadživotní sochy maršála Koněva táhnout bronzový drát, který by byl následně stříhán a ohýbán na kancelářské sponky. „Samozřejmě jde i o bezpečnost sochy jako takové. Během transportu by se samozřejmě mohla poškodit, což nechceme. Pokud by ale byla rozdělena na menší části, riziko znehodnocení samozřejmě padá. Po úspěšném transportu by si Rusové sochu maršála ze zaslaných částí odlili znovu,“ míní Pavěda, podle kterého by jen transport sochy vyšel na 150 000 korun.
„Nic takovýho, píčo!“ ohradil se však na nás dotaz největší ochránce ruské kultury v České republice Jiří Černohorský. „Koněv patří na bednu a Piráti ke zdi!“ míní Černohorský, který nesouhlasí se smělým plánem na přestěhování sochy do Ruska. „A jestli jen zjistím, že chtějí s tou sochou udělat nějakou špinavost, všechny osobně do jednoho podřežu!“ vzkazuje známý brněnský živel Černohorský. Tomu východní provincie přišla moc malá, a tak začal pozérovat v Praze a natáčet během řízení taxíku noční streamy s výbuchy kremlofilního vlastenectví, vzteku a výfuku ve svém dvoutaktním voze.
„Pan Černohorský je nám samozřejmě velmi dobře znám,“ sdělil naší redakci Zdeněk Hřib. „Počet výtržností, které v Praze páchá je tak vysoký, že jsme rezervovali každou třetí středu v měsíci jen pro řešení obvinění, která se za poslední měsíc na tento živel snesla. Bohužel však panu Černohorskému v jeho přání, aby socha nebyla roztavena nemůžeme tak úplně vyhovět.“ Podle primátora Prahy totiž na sochu ve skladě nebylo místo, a proto byla přetavena na sponky už v průběhu dubna. Bezez ohledu na to, zda si bude chtít Koněva Rusko zase odlít, nebo zůstane v České republice. Poprvé za svojí existenci bude k něčemu užitečný. „Rusko si dávalo na čas, a tak už proběhla distribuce prvních kancelářských sponek i na radnice v Praze,“ sděluje nám Hřib, podle kterého dostal v trestních oznámeních část Koněva i Jiří Černohorský, konkrétně pak sponky označené jako MK-0459983 a MK-5486821. Podle katalogových čísel se jedná o část obočí a ruské hvězdy na čepici.
„Každá sponka je unikát a má vyražené vlastní evidenční číslo,“ doplňuje Pavěda. „Rusko se nakonec probudilo a projevilo o sochu zájem, takže zbylých 87,56 %, které jsme zatím neposlali ke spotřebě Rusku odprodáme. Vzhledem k počtu výtržností existuje poměrně velká pravděpodobnost, že si pan Černohorský bude moci ulít z nasbíraných sponek alespoň Koněvovu hlavu.“
